Výsledky hledání míst

R. 1372 vznikla ve vsi tvrz, která r. 1717 podlehla přestavbě na barokní zámek. V pol. 19. st. byl novogoticky upraven. Po r. 1945 byl využíván MNV pro kulturní účely. R. 1951 byla stavba jako zřícenina zbořena. Dnes zůstaly pouze zbytky zříceniny.

Panské sídlo vzniklo roku 1568 spolu s hospodářským dvorem. Roku 1625 zde při vzpouře poddaných zahynul Ota Jindřich z Vartenberka, poslední svého rodu v Čechách. Od roku 1631 majetkem Thunů, hospodářské využití, provázené postupnou devastací.

Barokní márnice stojí za presbytářem kostela Narození Panny Marie v prostoru starého hřbitova v Nicově (osada města Plánice). Postavena podle návrhu K. I. Dientzenhofera kolem r. 1733. Stavba na osmibokém půdorysu se stanovou střechou. Nedílná součást areálu poutního kostela. Památkově chráněná.

Objekt po r. 1620 upravený pro dočasný pobyt některého z majitelů vízmberského panství. Od té doby nazýván zámečkem. Až do r. 1770 patřil Žerotínům, po nich opatovi velehradského kláštera a od r. 1786 Náboženskému fondu. Tehdy byl dvůr zrušen a rozparcelován.

Zvláštní stavba, která kombinuje rozhlednu a kapli sv. Václava, pochází z let 1935-1936. Volně přístupná rozhledna, která je vysoká jen 12 m, poskytuje kvůli vzrostlým stromům jen omezený výhled. K rozhledně s kaplí vede řada značených cest a křížová cesta.

Rozpadající se budova zámku, vzniklá přestavbou tvrze Popelů z Lobkovic ze 16. st. Kol. r. 1663 upravena Malovci, r. 1722 přestavěna Vchynskými spolu s budovami poplužního dvora (dochována sýpka s erbovní deskou). Po r. 1765 součástí statku Zlonice.

Zřícenina tvrze z 2. pol. 13. stol. R. 1318 se zmiňuje Beneš z Martinic. Po požáru na konci 14. stol. byla tvrz přestavěna a rozšířena, v držení rodu až do konce 15. stol. Poté připojena k panství Vrchotových Janovic a r. 1549 se uvádí pustá. V 19. stol. z velké části rozebrána na stavební materiál.

Raně barokní zámek v místě hospodářského dvora bývalé tvrze (zanikla beze stopy) ze 17. století; upraven v 1. pol. 19. stol. Jednopatrová budova na půdorysu písmene "L". V nádvorním průčelí obnovené patrové, dříve zazděné arkády. Nad hlavním vjezdem do zámku kamenná deska s erbem Vraždů z Kunvaldu.

Renesanční palác z 2. pol. 16. stol. vznikl přestavbou čtyř gotických staveb. Upraven na konci 16. století a rozšířen 1620. Sgrafita na průčelí jsou z roku 1580, uvnitř se zachovaly malované stropy a kaple.

Barokní novostavba z období kolem roku 1700 na místě starší – gotické a renesanční zástavby. Autorem projektu je Carlo Fontana.

Dřevěná rozhledna od ing. arch. Ant. Závady z r. 2014. Volně přístupná. Nádherné výhledy do zdejší krajiny. U rozhledny objekt Hydrometeorologického ústavu ČR.

Dřevěnou Masarykovu chatu na Beskydě vybudoval KČT z Ostravy v letech 1923–1924. Do základů vyhořela 8. března 1952. V 70. letech 20. století byla obnovena na jiném místě. Z původní chaty zachovány kamenné základy.

Chata postavena v l.1924-25 podle projektu architekta Fuchse. Otevřena pro veřejnost 14.9.1925. R.1935 před chatou odhalena busta prezidenta T. G. Masaryka od Leoše Kubíčka.

Základní kámen položen v r.1926. Projektant arch. František Blažek, realizoval arch. Jindřich Malina. Návrh sochařských prací Jan Vávra a Karel Lenhart, zrealizoval sochař Emanuel Malý. V r.1938 výstavba zastavena. Obnova pokračovala až po roce 1989.

Vyhlídka je nejvyšším bodem Bítouchova (497 m n. m.). V roce 1925 ji upravil KČT v Semilech na počest prezidentovy návštěvy v roce 1922 a osadil pamětní deskou. Dnes bohužel z vyhlídky Krkonoše neuvidíme, ale výhled na Kozákov zůstal zachován.