Výsledky hledání míst

Terénními úpravami v roce 1988 zcela zaniklé tvrziště v poloze Hulínův kopec, jenž dostal název podle rodiny Hulínů, která před asi čtyřmi generacemi v místě bydlela. Bývalé tvrziště se nachází v těsném sousedství kostela sv. Alžběty Durynské (100 m západně od něj) v místě domu č. p. 9.

Nepatrné reliéfní stopy tvrziště vzniklého zřejmě na počátku 14. století, kdy se v roce 1316 po Voděradech píše Mikuláš a v roce 1349 Medvídek. K zániku došlo někdy před rokem 1490, kdy se tvrz již neuvádí.

Ve starobylé vsi Vodochody stávala tvrz neznámého založení a podoby, která je doložena v zemských deskách pouze r. 1556 již jako pustá. V dalších letech zanikla beze stopy, takže nyní již není možné zjistit místo, kde stála.

Reliéfní zbytky pravděpodobného sídla drobné šlechty ze 13.století, známé jako Žižkův stůl, v nádherné krajinné oblasti zvané Vojšické louky.

Výrazné tvrziště nad Želivkou cca 150 m od centra obce. Tvrz uváděna r. 1390, r. 1459 uváděna jako pustá, obnovena po roce 1463 a naposledy uváděna 1496.

Reliéfní zbytky tvrze zvané Volenov, asi z poslední třetiny 13. století, zanikla spolu se stejnojmennou vsí pravděpodobně již v první třetině století následujícího.

První zmínky o tvrzi pocházejí z roku 1387 a až do 15. století byli v držení rodu Frycků z Daliměřic. Po roce 1525 je je tvrz popisována jako pustá a je odprodána městu Mladá Boleslav.

Renesanční tvrz na návrší severozápadně od volfartického kostela. Snad na místě staršího sídla postavena kolem roku 1540. Panským sídlem do roku 1663, po roce 1945 zchátrala. Obnova soukromým majitelem po roce 1990.

Zbytky tvrze jsou málo znatelné. Tvrz je známa též jako "Buršův hrad". Jsou částečně znatelné příkopy, valy a stará studna. Příkop byl přeměněn na malý rybníček. Tvrz je připomínána ve 14. století, jak majetek rytíře Valtíře a zpustla v 16. století.

Tvrz byla postavena v 1. pol. 14. stol. jako purkrabské sídlo na místě starší stavby. R. 1420 dobyta husity, od r. 1436 byla v zástavě Přibíka z Klenové. Od r. 1450 v majetku Jošta z Rožmberka. V 15. stol. stavebně rozšířena. Poč. 17. stol. sloužila jako sýpka. R. 1912 pobořena. Dnes je zde muzeum.

Zachovalá budova dvoukřídlé tvrze (dnes č.p. 47) velmi málo známé historie a osudů, snad místo jednoho z původních sídel bezenských zemanů. Dochované klenuté místnosti dokazují pozdně gotický či renesanční původ, další úpravy v letech 1727 – 1776.

Za Jana Vrábského z Vrábí r. 1542 se uvádí tvrz. R. 1586 tvrz koupil císař Rudolf II. Za třicetileté války poškozena. Obnovena r. 1681. Před rokem 1844 přestavěna na sýpku a pak chátrala. V 50. letech 20. st. využita jako skladiště, tím je dodnes.

Zčásti zachované vodní tvrziště po tvrzi Vorlov, o níž první zmínka je z roku 1437, v druhé polovině 15. století je opuštěná. V roce 1543 se uvádí jen pusté tvrziště. V roce 1914 vzniká na tvrzišti obytný dům. V roce 1949 byla zavezena východní a jižní část příkopu.

Roku 1394 zmínka o tvrzi ve Vrahovicích. Pravděpodobně spíš opevněný dvorec. Místo a dějiny nejsou známy.

Nevýrazné čtvercové tvrziště, jež nijak výrazně nevystupuje z terénu. První zmínka o vsi je z r. 1363, kdy se uvádí Čáslav z Vranova. V letech 1544–1549 prodává šest bratrů Vranovských tvrz Janu Trčkovi z Lípy, který je připojuje k Opočnu. Tvrz se naposledy připomíná spolu se dvorem r.1598.