Turistické cíle v okolí obce Bezvěrov

Vyhledání a výpis turistických míst podle krajů a okresů. Chcete-li získat výpis míst v okolí některé obce, můžete v levém menu hledat podle části názvu obce nebo přímým výběrem kraje a poté okresu.

Na úvod výběru kraje
Hledání měst a obcí
Hledání obcí podle klíčového slova.


Seznam míst ve vabrané obci

Plzeňský kraj,  Plzeň-sever  (PS)
Nalezeno celkem 122 záznamů, 1 / 11 stran, vyhledáno za 0.05 sec
 Bavůrkův kříž
ostatní - smírčí kámen, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Kokašice
Smírčí kříž z hrubozrného pískovce na místě, kde podle pověsti zabil Bavůrek ze Švamberka syna plzeňského měšťana Palečka.
 Bezdružice
zámek, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Bezdružice
Původně gotická tvrz byla v 16.st.přestavěna na renesanční zámek. Vlastníkem byl předchůdce rodu Kryštofa Haranta-Bušek z Bezdružic. Poslední majitelé Löwensteinové zámek r.1868 předali rak.-uher. úřadům pro účely soudu a vězení.
 Bílá boží muka
590.0 m. n.m.
Weisse-Marter
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, nepřístupno, Karlovarský kraj, Žlutice
Zděná barokní boží muka byla vystavěna v první polovině 18. století. Rekonstruována byla v roce 1904, po roce 1945 dlouhodobě chátrala. Opravena byla na začátku 90. let 20. století a v roce 2013. Do jedné z nik v lucerně byla tehdy umístěna drobná soška sv. Antonína Paduánského s Ježíškem.
 boží muka
563.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Úterý
Renesanční kamenná boží muka u rozcestí silnic na Teplou a Vidžín severně nad městečkem. Prostý válcový sloup s výklenkovou hlavicí z místního kamene z roku 1586.
 Brdo
Hrádek u Manětína
hrad, terénní náznaky, nepřístupno, Plzeňský kraj, Manětín
Málo známý hrádek u obce Brdo z přelomu 13. a 14. stol., za jehož zakladatele jsou považováni příslušníci rodu znamení tří obrněných nohou. Dodnes dobře patrné příkopy a valy. Dvě plošiny oddělené příkopem, z niž větší je považována za jádro hradu.
 Brložec
zámek - tvrz přestavěná na zámek, nepatrné zbytky zdí, nepřístupno, Karlovarský kraj, Štědrá
Zámek zaniklý demolicí před rokem 1984, z kterého do dnešních dnů zbylo pár kousků zdí. Pozdně barokní zámek nechala postavit v roce 1788 markraběnka bádenská na místě předešlé tvrze, založené pravděpodobně Račíny v 15. století.
 Březín
Bržín
hrad, zaniklý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Nečtiny
Lomem zcela odtěžený Pekelný vrch, na kterém stál hrad od 2. poloviny 13. století, zmíněný poprvé v roce 1321 za Ivana z Bržína, příbuzného pánů z Nečtin. Zanikl koncem 14. století. Měl výrazně vojenský charakter.
 bývalá rychta
600.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, chátrající, přístupno příležitostně, Karlovarský kraj, Komárov
Nenápadné obytné stavení má pozdně gotické jádro, v rozsáhlém podzemí se třemi sklepy je unikátní středověká konstrukce trámového stropu s kamenným záklopem, dendrochronologicky datovaná do roku 1484. Stavba prošla řadou úprav a přestaveb. Nyní v soukromém majetku.
 Čichalovský mlýn
Sichlauer mühle
mlýn - vodní, zřícenina, nepřístupno, Karlovarský kraj, Čichalov
Kdy byl mlýn založen dostupné prameny neuvádějí, bylo to ale před polovinou 18. století. Poslední mlynář byl Friedrich Schop, vlastnící mlýn před r. 1945. Mlýn byl opuštěn na konci 40. či začátku 50. let 20. století. Dnes je areál zarostlý vegetací, ze které vystupují rozvaliny jednotlivých budov.
 Dolní Polžice
tvrz, terénní náznaky, nepřístupno, Plzeňský kraj, Bezdružice
Tvrziště po blíže historicky neznámém sídle, doloženém archeologicky do 12.-13. st., snad založené Blažejem, služebníkem velmože Kojaty, někdy po r. 1227 a zaniklé před koncem 13. st. Dochován pahorek chráněný příkopem a valem, beze stop zástavby.
 Falštejn
Falkenštejn
hrad, nepatrné zbytky zdí, nepřístupno, Plzeňský kraj, Konstantinovy Lázně
Doba vzniku hradu není známa. Předpokládá se, že již ve 14. století stál. Malý šlechtický hrad měl díky rozložení skal a terénu dvě jádra. Zanikl pravděpodobně v době husitských válek. Dochovaly se valy a příkopy.
 fara
500.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Žlutice
Pozdně barokní fara byla na základech gotické budovy postavena v letech 1767-1769. Při stavbě bylo použito zdivo žlutického zámku, který vyhořel r. 1761. Budova přestála dva požáry města v roce 1779, poškodila ji ale vichřice v r. 1863. Roku 1963 byla zapsána na státní seznam kulturních památek.