Výsledky hledání míst

Vodní mlýn je písemnými prameny doložen k r. 1390. Několikrát vyhořel, např. v letech 1553 a 1850. Pila doložena k r. 1858. Přestavěn z českého složení na umělecké v r. 1893. Komplikovaný areál s dlouhým historickým vývojem. Součástí mlýna rekonstruovaná elektrárna. Nyní muzeum, pivovar a penzion.

Bývalá gotická městská brána ze 14. století spojující ghetto s osadou Závodí. V r. 1671 byla zaslepena a včleněna do novostavby jezuitského konviktu. R. 1994 proběhla rekonstrukce. Dvoupatrová věž s got. portálem a vpadlinou padacího mostu.

Hřbitov byl založen v r. 1869. Má rozlohu 8879 m2 a je na něm více než 1000 náhrobků. Jsou zde např. náhrobky rodičů Gustava Mahlera. Novorománská obřadní síň z r. 1904 byla vypálena r. 1939. Na konci 20. stol. byl hřbitov rekonstruován.

Hřbitov založený v letech 1888–1890, používán do roku 1942. Na jeho ploše se nachází zhruba 200 náhrobků moderního typu. Na hřbitově je též skupina 18 kamenných stél obyvatel tábora pro válečné uprchlíky z východní Evropy z let 1916–1917. Vstup je přes historizující obřadní síň.

Na židovském hřbitově v Mikulově se pohřbívalo přibl. od pol. 15. stol. do r. 1938. Nejstarší náhrobky jsou z r. 1605. Tento židovský hřbitov je jedním z největších v ČR, nachází se zde cca 4000 náhrobků. Při vstupu na hřbitov stojí obřadní síň, postavená r. 1898 arch. Maxem Fleischerem.

Nejstarší židovský hřbitov založen ve 2.pol. 15 stol. Ve pol. 19.stol. byl zastavěn. Druhý hřbitov vybudován r.1801 na Brněnském předměstí, zničen byl za německé okupace. Třetí hřbitov otevřen r. 1908, funguje do současnoti.

Židovský hřbitov na Žižkově byl založen roku 1680 jako morové pohřebiště. V letech 1787–1890 fungoval jako ústřední pražský hřbitov. Částečně zrušen, dochovala se nejstarší část. Jsou tu pohřbeny význačné židovské osobnosti 18. a 19. století.

Současný židovský hřbitov v Olomouci byl založen r. 1900 jako oddělená část Ústředního hřbitova v městské části Neředín a nahradil starší hřbitov z r. 1867, který byl umístěn v dnešních Smetanových sadech. Je volně přístupný v době otevření Ústředního hřbitova.

Zámek, pův. tvrz se prvně zmiňuje r. 1356. V 2. pol. 16. stol. renesančně přestavěna, r. 1688 přestavěna Ferdinandem Isellinem z Lanau na zámek. V l. 1710-1945 v majetku rodu Lamberků, poté znárodněn a ve správě JZD. Po r. 1989 vrácen v restituci a prodán do soukr. majetku. Od r. 2012 je zde muzeum.

Televizní věž byla postavena v letech 1984-1989 podle projektu Václava Aulického. Její výška je 216 m. Ve 100 m je vyhlídková terasa.

Zlatorudné mlýny na potoku Olešnice patří do nově budovaného skanzenu zlatorudného hornictví, které v údolí potoku i v kraji má historii sahající až do středověku. Na Olešnici byly mlýny s průměry mlýnských kol až 22 m, narozdíl od nynějších 3,2 m.

Původně hrad ze 13. st. Poničen husity. V renesanci přestavěn na zámek. J. A. Auersperg jej po r. 1754 přestavil barokně. Za Vincenze Karla z Auersperga v 19. stol byl upraven do dnešní podoby idealizovaného středověkého hradu v novogotickém stylu.

Zámek z 16. st. Přestavěný z původní tvrze. Vypleněn za vpádů uherských povstaleckých vojsk. R. 1777 nechal hrabě František Antonín Khewenhüler zpustošený zámek barokně přestavět. Nádvoří je klasicistní. Dnes je v zde umístěno oblastní muzeum.

Nejrozsáhlejší a nejzachovalejší systém podzemí ve střední Evropě. Bezmála 30 km chodeb pod historickým jádrem Znojma dosahuje úrovní 3. až 4. patra. Systém budován od konce 14. do konce 19. století.