Výsledky hledání míst

Na barokní zámek byla ve druhé pol. 17. stol. přestavěna jezuity tvrz z konce 16. stol. Zámek sloužil jako hospodářské a letní sídlo. V roce 1860 byl zámek přestavěn v pseudogotickém slohu.

Funkcionalistická budova Janáčkova divadla byla postavena v l. 1960-1965 dle projektu arch. Jana Víška a kol. (Vilém Zavřel, Libuše Žáčková-Pokorová), podoby interiérů navrhli také arch. Ivan Ruller a Boleslav Písařík. Stavbě předcházelo celkem 7. arch. soutěží, vyhlášených postupně v l. 1910-1958.

Památník stojí v místě přijetí kapitulace císařských vojsk po bitvě během třicetileté války 6.3.1645 mezi švédskými a císařskými vojsky.

Telekomunikační ocelový stožár o výšce 40 m na Janovském vrchu slouží od prosince 2013 jako volně přístupná rozhledna s vyhlídkovou plošinou ve výšce 30 m. Poskytuje výhled do Saska, na Českosaské Švýcarsko a Děčínský Sněžník, příp. na Lužické hory až k Ještědu.

Hrádek plnil zřejmě funkci sídelní pro některého z nižších feudálů na Frýdecku. Dnes jsou na místě pouze pozůstatky středověkého opevnění, značně poškozené pozdější těžbou kamene. Z hradiska je dnes přírodní amfiteátr.

Janovický hrad postavil nejspíše Jan Janovský ve 2. pol. 13. stol. S různými přerušeními byl v majetku rodu pánů z Janovic do 17. stol. Poslední zbytky jádra hradu byly odstraněny počátkem 19. stol. při změně části plochy areálu hradu na hřbitov.

Poustevna již v polovině 18. stol. Po zrušení dominikánského kláštera v Jablonném v Podještědí zde r. 1788 mniši Thomas a Valerián zbudovali roubenou poustevnu. Pod nejvyšší skálou kaple Božího hrobu a nad ní dřevěný kříž. Koncem 20. stol. poutní místo vyčištěno, zbudováno odpočinkové posezení, ke kříži schodiště.

Křížová cesta u pramene nad Janovem nad Nisou vybudována r. 1878 Josefem Klamtem a vysvěcena r. 1903. Po 2. světové válce místo zchátralo. Obnoveno do současné podoby r. 1996.

Přírodní rezervace Janovský mokřad vyhlášena r. 2021 k ochraně bobra evropského a řady vzácných ptáků, ve východním okraji zřízena pastevní rezervace se stádem divokých koní plemene exmoorského pony a stádem praturů. Přístupna po naučné stezce.

Lázně založil kolem r. 1810 Jan z Tenczina. O největší rozkvět se zasloužil hrabě Camillo Razumovsky, který je koupil r. 1895. Později sloužily jako výcvikové středisko Hitlerjugend a v průběhu války zde byl zajatecký tábor. Po r. 1945 využívány jako rekreační středisko. Od r. 1994 areál chátrá.

Kamenný dvouobloukový most přes mlýnské rameno Blanice byl pravděpodobně v 18. století postaven před někdejší Píseckou branou. Na prostředním pilíři jsou osazeny socha svatého Jana Nepomuckého, která dala mostu jméno, a krucifix.

Pozdně barokní, částečně klasicistní zámek postavený nejspíše za Zikmunda Heimhausena koncem 18. stol. chátrající uprostřed zanikajícího parku. Jeden ze třech zámků postavený v této oblasti za Heimhausenů.

Zřícenina hradu, který vznikl někdy kolem roku 1315. Během husitských válek byl pravděpodobně pobořen a následně zpustl. K vidění jsou zbytky okrouhlé věže a pozůstatek hradby.

Janův hrad je zřícenina bývalého hospodářského dvora. Zachovala se již jen část asi o velikosti většího domu. Od roku 2013 se o jeho údržbu a rekonstrukci stará Spolek Janův hrad Vizovice.

Zaniklý hrádek stával poblíž vsi Janůvka (zanikla v l. 1538–48). Hrádek beze zmínky v pramenech, snad postaven místním rodem ze Slušovic, odkud se již r. 1321 psal Vítek ze Slušovic. Pro více informací nutný archeologický průzkum. Na místě je znatelný val s příkopem, pozůstatky opevnění hrádku.