Výsledky hledání míst

Dřevěná rozhledna z roku 2003 nedaleko Českého Krumlova s omezenými výhledy východním směrem. Přístup po značených turistických a cykloturistických trasách.

Kamenné pozůstatky přízemních obvodových zdí bývalé lovecké chaty Greiffky pojmenované podle správce arcibiskupských lesů Greiffa. Vznikla v sedle mezi Kněhyní a Čertovým mlýnem ve 2. polovině 19. století. Zanikla neznámo kdy.

Bývalý vodní mlýn v údolí Dyje pod vinicí Šobes, přestavěný na počátku 30. let 20. století na oblíbený hotel Gruber. Po roce 1945 se ocitl v přísně střeženém pohraničním pásmu. Po roce 1974 zcela zanikl. Dnes jen nepatrné zbytky zdí, ústí náhonu a část klenutého sklepa ve skále.

V obci stával zámeček vybudovaný na přelomu 17. a 18.století jako sídlo správy hospodářského statku. Jediná písemná zmínka o něm se váže k r. 1837.

Částečně zachovalé tvrziště narušené hospodářským využitím návrší a výstavbou chatky. Tvrz existovala asi v rozmezí 13. - 15.století a byla možná centrem zaniklé vsi Moravičany.

Pískovcová skála na rozcestí cest do Štětí, Tupadel a Želízů, do jejíhož severozápadního čela vytesal Václav Levý v I. polovině 40. let 19. století vlnícího se hada. Významný orientační bod.

Zaniklá tvrz postavená patrně ve 14. stol. V Brodě se zmiňují dva dvorce; jeden s tvrzí držel r. 1382 Jan Cvik Kutnohorský, r. 1391 se majiteli stali Heřman Mauer z Hory a Ondřej Rábl z Močovic. Tvrz zanikla za husitských válek. Na druhém dvorci seděli v 15. stol. vladykové Hadrpurkové ze Sobučic.

Stará gotická tvrz v Hájku byla postavena na zač. 14. stol, i když první zmínka o vsi je až z r. 1409. V r. 1525 vlastní Hájek Sebastián Hoffmann z Münchshofu. Po něm Kryštof, který na severní části tvrziště staví renesanční tvrz, která se připomíná v r. 1567.

Velmi v terénu nevýrazné tvrziště Hájek 1,5 km, objevené až v roce 2000. První známý majitel byl v první polovině 15. stol. Rameš z Hrádku. Tvrz pravděpodobně zaniká r. 1468. Roku 1519 se uvádí pustý dvůr Hájek patřící Obrubcům, další zmínka o pustém dvoře Hájek je z r. 1576.

Téměř 30 m vysoká kovová rozhledna byla na vrchu Kopřivná postavena v letech 2020-2021 a je volně přístupná. Pojmenována byla po budišovském rodákovi Fr. I. C. Halaškovi (1780-1847), piaristickém knězi, pedagogu, významném přírodovědci a především astronomovi.

Výrazná pohledová dominanta Ostravy (325,5 m.n.m.), odval dolu a koksovny Trojice – halda Ema. Sypána mezi lety 1920–60. V r.1976 ukončena hlavní likvidace požáru. Halda obsahuje na 28 mil. m3 hlušiny. Památkově chráněna.

Terénní pozůstatky tvrze na ostrohu, obtékaném Nisou. Archeologické nálezy z 15.–16. století, sporé písemné doklady ze 14. století.

Westernové městečko Halter Valley vzniklo r. 2002 na místě ruin bývalého Hartlova mlýna na Dnešickém potoce. Vyvolává iluzi Divokého západu v 19. století. Pořádají se tu různé akce pro děti i podnikové kolektivy včetně ukázek amerického rodea.

Zařízení k zachycování podpovrchové vody, vybudované v roce 1862. Roku 2000 byly zrekonstruovány. Sloužily zejména k napájení dobytka a k uchovávání potravin.

Zaniklá tvrz, která patřila k bývalé osadě Haluzice. Podle archeol. nálezů se zde žilo v 2. pol. 13. stol. V písemných pramenech se tvrz nezmiňuje. R. 1356 byl majitelem vsi Jindřich z Nevojic, před ním Jaroslav z Jestřabic. R. 1464 byla tvrz pustá, patrně po připojení k většímu panství.