
Loggia dei Lanzi, známá také jako Loggia della Signoria, je malá galerie pod širým nebem u Palazzo Vecchio. Lodžie má podobu otevřené haly s křížovou klenbou a sloupy s nápodobou korintských hlavic. Roku 1583 byla na její střeše zřízena visutá zahrada. Dnes tu je kavárna, přístupná pouze pro návštěvníky galerie Uffizi. Časem se Loggia dei Lanzi stala výstavní galerií podobně jako celé radniční náměstí. Většina vystavených soch jsou však kopie, jejichž originály byly postupně umístěny do florentských muzeí. Jednou z nejproslulejších soch, které si zde můžeme prohlédnout, je Perseus s hlavou Medúzy Benvenuta Celliniho. Další dvě významné plastiky pocházejí ze sochařské dílny italského umělce vlámského původu Jeana Bologna-Giambologny. Jedná se o Únos Sabinek a Herkules krotící kentaura.
Lodžii nechala postavit v letech 1376-1382 florentská městská rada, signoria, pro audience a slavnostní příležitosti. V 16. století za vlády rodu Medici byla stavba nazvána podle lancknechtů, kteří tu stávali jako velkovévodská stráž. Stavba Loggie je v ostrém kontrastu s přísnou architekturou Palazzo Vecchio. Jedná se o sochařskou galerii antického a renesančního umění pod širým nebem. Se svými širokými oblouky se otevírá na náměstí Piazza della Signoria, sousedí s galerií Uffizi a nabízí krásné sochy od umělců jako Giambologno a Benvenuto Cellini. Asi tyto oblouky ovlivnily Brunelleschiho, když plánoval první renesanční budovu.