Hrad v litevském Kaunasu.
© Pavel Vítek 06/2015
Kaunas je druhé největší město v Litvě. Nachází se asi 100 km západně od hlavního litevského města Vilnius a 215 km od města Klajpeda, největšího litevského přístavu u Baltického moře. Hrad stojí v západní části historického centra Kaunasu, nad soutokem řek Němen a Neris.
Po mnoho let stál hrad Kaunas opuštěný. V roce 1960 byla kulatá věž otevřena jako muzeum, ale kvůli poškození věže bylo muzeum přeneseno jinam. Ochrana hradu začala v roce 1930; nedaleké domy byly zbořeny a území bylo prozkoumáno archeology. ...Další úsilí o zachování hradu bylo učiněno v 50. letech. V této době prošla kulatá věž opravou. Později byla palebná bašta vyhloubena zpod několika nadložních vrstev. Vykopaná bašta byla ve velmi dobrém stavu. Zbývající části kulaté věže nebyly rekonstruovány do původní výšky, ani hradní zdi; větší část z nich jsou pouze zbývající základy zdí. Velké rekonstrukční práce začaly v roce 2010 a skončily v roce 2011. V roce 2011 byla na hradě zřízena pobočka Městského muzea v Kaunasu. Hrad je otevřen pro cestovní ruch a pořádá příležitostné festivaly. V roce 2019 se muzeum města Kaunas s hradem stalo novým členem Asociace hradů a muzeí kolem Baltského moře..
Kaunaský hrad, Kauno pilies, leží na soutoku řek Němen a Neris. Přesné datum výstavby prvního hradu Kaunas není známo. ...Předpoklad je, že pochází z 12. - 13. století. Archeologická data naznačují, že na tomto místě byl v polovině 14. století postaven kamenný hrad. Nachází se na vyvýšeném břehu a sloužil jako strategická základna střežící nedaleká města i obchodní cesty. Ve 14. století odolal obléhání křižáků. Po bitvě u Grunwaldu ztratil hrad Kaunas strategický vojenský význam a sloužil jako rezidence a později administrativním účelům. V průběhu 16. století byl hrad posílen a přizpůsoben novým obranným účelům výstavbou dělostřelecké bašty poblíž kulaté věže. Díky své výhodné poloze byl používán švédskou armádou během války s polsko-litevskou unií, poté však jeho vojenské funkce zanikly. V polovině 17. století byly velké části hradu opět zaplaveny při povodních, v 18. století byl hrad využíván jako vězení. Později ruská správa udělila povolení k výstavbě domů na území hradu, což mělo za následek značné poškození samotného hradu..
|
Přihlášení |
