Turistické cíle v okolí obce Hlinsko

Povrchový pozůstatek jednoho z mnoha někdejších důlních děl v Lukavici sloužících k těžbě pyritu, pravděpodobně již od konce 16. století. Dnes nepřístupno.

Pěkně dochované, okrouhlé tvrziště zvané Žižkův stůl nedaleko osady Bílý Kůň. Písemnými prameny není tvrz doložena, ale uvažuje se, že tvrz nechal vystavět podlažický klášter. Do dnešních dnů se dochovalo okrouhlé, tvrziště obehnané bažinatým příkopem.

Volně přístupná ocelodřevěná rozhledna svým názvem připomíná, že vznikla v oblasti významného keltského osídlení a zásluhou propagátorů keltských památek. Blízká obec České Lhotice leží v blízkosti někdejšího keltského oppida a je významnou archeologickou lokalitou.

Ocelodřevěná, 18 metrů vysoká rozhledna z roku 2005 byla postavena sdružením Toulovcovy maštale. Rozhlednu navrhl Ing. Martin Novák (starosta obce Proseč), projekt zpracoval Ing. Antonín Olšina.

Barokní lovecký zámeček s oborou založen roku 1770. V roce 1827 zámeček změněn na hájovnu a obora zrušena úplně. V druhé pol. 20. stol. sloužil zámek potřebám Východočeských lesů.

Královohradecké biskupství dalo v letech 1733–53 postavit barokní zámeček. V místnostech určených pro pobyt biskupů se doposud zachovala původní štuková výzdoba. Od r. 1835 v majetku obce Chlum, byla zde umístěna škol a mateřská školka je zde dodnes.

Albrecht Slavata z Chlumu přestavěl v l.1579-1605 gotickou tvrz na renesanční zámek. Přestavěný barokně v l.1721-31 a 1742. Čtyřkřídlý komplex, východní a západní křídlo s barokními fasádami, nádvoří s přízemními arkádami. Sídlo Městského úřadu a Městského muzea, místo konání společenských akcí.

Rulový skalní útvar ve výšce 732 m, tvořený skupinou tří větších skalisek, z nichž nejtypičtější, Čtyřpaličatá skála, dala jméno celému útvaru podle svých čtyř vrcholových bloků - palic. Přírodní rezervace.

Kostel Nanebevzetí P. Marie ve Skutči, pův. farní, od r. 1655 děkanský, pův. gotický z pol. 14. stol. Opravován v 15. stol. a pak po několika požárech. Věž z doby kolem r. 1600 obnovena po požáru r. 1852. Zařízení převážně z 18. stol. Památkově chráněno od r. 1958.

Nejvyšší vrchol Ždárských vrchů (836 m). Druhý nejvyšší Českomoravské vysočiny. Skály jsou tvořeny migmatickými a biotitickými rulami, vzniklými ve starších čtvrtohorách. Význačný turistický cíl.

Výrazný a zdaleka viditelný skalní rulový útvar ve výšce 775 m n. m., mající původ ve starších čtvrtohorách. Je tvořen mohutnou, 200 m dlouhou a velmi úzkou skalní hradbou, dosahující výšky až 35 m. Oblíbené cvičné místo horolezců.