Turistické cíle v okolí obce Hlinsko

Původně gotický kostel snad ze 13. stol. prvně doložen v letech 1349-1350, barokně přestavěn po r. 1652 a regotizován Františkem Schmoranzem v letech 1881-1883. Fara zanikla za husitských válek, od r. 1677 kostel filiální ve farnosti Žumberk. Bohoslužby se konají jen příležitostně.

Původní gotický kostel z 13. stol. přestavěn v letech 1737–1747 v barokním slohu. Vybavení interiéru pochází převážně z 18. a 19. stol. Nejstarší pamětihodností je náhrobek z růžového mramoru z roku 1419.

Starobylý kostel sv. Havla gotického původu z počátku 14. stol. na místě starší stavby. Loď a věž má renesanční zdivo, barokně upravován v 18. stol. Farní kostel s pravidelnými bohoslužbami, které zajišťuje farnost Chrast u Chrudimi.

Kostel byl postaven koncem 14. stol. a původně býval součástí rozsáhlého klášterního komplexu benediktinů. Klášter byl r. 1421 vypálen a zbořen chrudimskými přívrženci husitů. Kostel byl několikrát opravován, v l. 1851-1865 byl regotizován. Kolem kostela se rozkládá starý hřbitov.

Poutní kostel sv. Jana Křtitele pod mohutnou opukovou skálou v údolí potoka Žejbro nahradil r. 1696 zchátralou gotickou kapli zásluhou královéhradeckého biskupa Jana Františka Kryštofa z Talmberka. Nyní je ve farnosti Vrbatův Kostelec využíván jen příležitostně. Leží v katastru Skála u Chrasti.

Původní kostel byl postaven v 2. pol. 12. stol. v románském stylu. V pol. 14. stol. přestavěn goticky. V druhé pol. 17. st. pak při barokní přestavbě byla přistavěna věž. Hřbitov obepínající kostel byl zrušen v r. 1901.

Farní kostel sv. Jiljí opata pochází z konce 13. století. Od r. 1964 chráněn jako kulturní památka ČR. Původně postaven v gotickém slohu, r. 1740 po požáru přestavěn barokně. Po r. 1820 další stavební úpravy. Do současné podoby kostel včetně vnitřního zařízení restaurován r. 1913.

Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské v Herálci je pozdně barokní stavba z let 1784-1786 podle návrhu zednického mistra Františka Hromádky. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 též chráněnou kulturní památkou.

Renesanční kostel v kolonizační obci vilémovského kláštera z doby okolo r. 1600. Stojí na místě gotického kostela připomínaného r. 1450.

Pozdně klasicistní farní kostel sv. Máří Magdalény ve Včelákově z let 1844-1848 nahradil starší gotickou stavbu. Postaven na svahu kopce v dominantní poloze. Malířskou dekoraci provedl jako samouk farář Jan Kohel. Od r. 1958 kulturní památka ČR.

Barokní kostel sv. Markéty postavený na přelomu 17. a 18. století v místech zaniklého benediktinského kláštera – místa, kde vznikla největší kniha světa Codex Gigas – Ďáblova bible.