Turistické cíle v okolí obce Ludvíkov pod Smrkem

Zdevastovaný a částečně zaniklý poplužní dvůr obsahuje pravděpodobně ve svém západním křídle pozůstatky někdejšího manského sídla, na kterém se ve 14.–17. století vystřídalo několik rodů drobné šlechty. Roku 1670 ho vykoupili Gallasové, čímž ztratil rezidenční funkci.

Asi 150 m dlouhá a místy až 200 m vysoká křemenná žíla vystupující na povrch byla roku 1997 vyhlášena za přírodní památku.

Areál hospodářského dvora, úřední budovy a zdemolovaného zámku byl postaven roku 1793 hrabětem Filipem Josefem Clam-Gallasem. Zámek byl dále rozšířen roku 1808, po roce 1838 sloužil jen správním potřebám. Po roce 1945 ve správě státního statku, zámek zbořen 1984, ostatní budovy v havarijním stavu.

Gotický hrad ze 14. st., od r. 1354 součást zemí Koruny české. V 16. století za Nostitzů proběhla rozsáhlá renesanční přestavba. Poslední puristické úpravy provedl poč. 20. století architekt Bodo Ebhardt na objednávku továrníka Ernsta von Gütschow.

Okrouhlé tvrziště, obklopené rybníčkem (příkopem) v dolní části vsi sloužilo v 15.–17. století jako sídlo zdejší drobné šlechty (manů frýdlantských pánů). Po jeho zániku převzal jeho funkci nedaleký poplužní dvůr.

Pozůstatky jednoho ze tří zdejších manských sídel v dnešním domě č. p. 194, obytném stavení hospodářského dvora u kostela. Do 20. let 17. století královské léno přešlo za Albrechta z Valdštejna na majitele Frýdlantu, od roku 1655 jejich přímým majetkem. Od roku 1926 soukromý majetek.

Podstávkový patrový dům s částečně zděným přízemím a vysokými bedněnými štíty sloužil od konce 18. století jako obytné stavení zemědělské usedlosti. Její ostatní stavby zanikly po roce 1945, dům sám je prázdný a silně zchátralý.

Původně renesanční, několikrát přestavovaný dům v jižní frontě frýdlantského náměstí. Lidové pojmenování je odvozeno od průčelí, výrazně předstupujícího před ostatní objekty. Dnes sídlo bankovní pobočky a bytové jednotky.

Soubor kostela, sborového sálu a fary byl podle projektu Otto Bartninga postaven v letech 1911–12 na západním okraji města. Po roce 1945 jej převzala Českobratrská církev evangelická, areál chátral až do přelomu tisíciletí, kdy začaly nutné opravy.

Renesanční zámek přestavěný ze středověkého hradu. 1. fáze úprav se před pol. 16. st. soustředila na horní hrad. Mezi léty 1580-90 nechali Redernové postavit Dolní zámek na místě někdejšího předhradí. Později upravován barokně a novorenesančně.

Městská památková zóna Frýdlant, vyhlášená roku 1992, chrání kromě významných soliterů soubor domů různé konstrukce na území někdejšího hrazeného města, jeho historických předměstí a zámeckého okrsku. Zachovaná zděná i kombinovaná zástavba pochází převážně z 18.–19. století.

Frýdlantské cimbuří je nejvýraznější skalní skupina s nádhernou vyhlídkou ve střední části hřebene Poledních kamenů v Jizerských horách. Nejsnazší přístup sem vede od horské chaty Smědava, kde je možnost parkování.