Turistické cíle v okolí obce Ludvíkov pod Smrkem

Jizera je druhá nejvyšší hora české části Jizerských hor. Vrchol byl nazýván jako Bražecký vrch nebo Bražec. Německý název Siechhübel (Siebengiebel) znamená v českém překladu Sedmištít. Jejjí dominantní vezření je v místní krajině nazaměnitelné.

Dvojobloukový kamenný most neobvykle miniaturních rozměrů byl přes Arnoltický potok postaven před rokem 1652, kdy ho zachycuje mapa frýdlantského panství. Původně převáděl cestu do Bulovky, dnes slouží jako přístup od hlavní silnice k jednomu z domů ve vsi.

Kaple v Srbské byla postaven kolem roku 1724. Roku 1902 byla k původní stavbě přistavěna krátká, ale výrazně vyšší a širší loď, celou stavbu sjednotila nová fasáda a vnitřní štuková výzdoba. Po roce 1945 zchátrala, nedávno opravena.

Klasicistní centrální kapli v Černousích postavil roku 1797 podle projektu Antona Otta stavitel Franz Thun (Thum) jihozápadně od zdejšího zámku jako jeho příslušenství. Válcová loď kaple krytá kopulí s lucernou je doplněna předsíní a protilehlou sakristií. Po r. 1945 zchátrala, nedávno opravena

Poutní chrám s ambitem a navazujícícm klášterem postavený v letech 1722–9 na místě gotického kostela, z něhož zachován presbytář jako východní rameno transeptu. Jedno z nejslavnějších mariánských poutních míst v Čechách.

Novorenesanční vilu v parku na severu města nechal v letech 1888-1891 postavit syn zakladatele textilní dynastie Ottomar von Klinger. Po zestátnění jeho někdejší továrny zde sídlil internát učiliště, později školka a jesle. Po roce 1990 zdevastovaný objekt obnovil nový majitel v letech 2000-2010.

Mauzoleum z roku 1901, inspirované palladiánskou architekturou 16. století, si nechali jako rodinné pohřebiště postavit novoměstští textilní magnáti Klingerové. Po roce 1945 zchátralo, obnoveno 1995–2000. Dominanta městského hřbitova.

Kočičí kameny jsou skupinou žulových skal poblíž Lázní Libverda. Jsou turisticky přístupné jako vyhlídkové místo, slouží jako horolezecký terén a vede na ně i via ferrata. Pod nimi se nachází turistická chata Hubertka.

Původně gotický kostel se připomíná zápisem v matrice míšeňského biskupství roku 1346, vznikl zřejmě při vysazení vsi asi 100 let předtím. Současný vzhled mu daly přestavby v 18. století (zejména presbytář, věž a vnější fasáda). Obklopen bývalým hřbitovem s ohradní zdí, postavenou před rokem 1728.

Sbor německé evangelické církve, ustavený ve Frýdlantě roku 1883, si postavil v letech 1902–04 podle projektu bonnského architekta Julia Rolffse kostel ve formách gotizující secese, doplněný roku 1912 farou od stejného autora. Areál po roce 1945 připadl církvi Československé husitské.

První zmínka o kostele ve Frýdlantu pochází z roku 1316, není však jisté, zda se týká dnešního děkanského chrámu. I ten ale vznikl do konce 14. století. Stáří dodnes zachovalých konstrukcí je však nejisté, rozhodující pro vzhled stavby byla přestavba v letech 1501–51 a restaurace, provedená 1889–92.

Novobarokně-secesní kostel postavený 1906–07 na místě starší svatyně. Z ní se zachovala věž u jižního průčelí. Při novostavbě (projekt G. Sachers, A. Kropf) byla obrácena orientace stavby tak, aby hlavní průčelí mířilo k hlavní silnici (k východu). V sousedství fara a rozsáhlý funkční hřbitov.