Turistické cíle v okolí obce Úterý

nebo vyberte

Úterý

Plzeňský kraj,  Plzeň-sever  (PS)
Nalezeno celkem 153 záznamů, 6 / 13 stran, vyhledáno za 0.21 sec
 kostel sv. Jakuba Většího
500.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Nečtiny
Na hraně strmého svahu nad pravým břehem Starého potoka byl v letech 1750–52 místo starší stavby postaven kostel sv. Jakuba Většího. Je obklopen hřbitovem, severně od něj rozsáhlý farní areál s troskami hospodářských budov. Dominuje celému údolí.
 kostel sv. Jiljí
688.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, příležitostně, Karlovarský kraj, Teplá
Pozdně barokní kostel v Teplé postaven 1762–5 na místě statyně, poprvé připomínané 1384 a přestavěné 1667–94. Projekt V. Hausmanna dokončen stavbou ambitů 1808–38. Po roce 1945 zchátral, dnes spravován z kláštera.
 kostel sv. Jiljí
544.0 m. n.m.
Chlum
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, nepřístupno, Karlovarský kraj, Chlum
Původně gotický kostel v Chlumu pochází z poloviny 14. století. Obnova po třicetileté válce, barokní přestavba a přístavba věže 1758. Po roce 1945 zpustl, po roce 1990 vydrancován.
 kostel sv. Jiří
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Plzeňský kraj, Černošín
Barokní kostel z let 1711 až 1732 vznikl přestavbou gotického farního kostela uváděného v roce 1374 a zničeného při požáru v roce 1611.
 kostel sv. Jiří
510.0 m. n.m.
kostel duchů
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, příležitostně, Plzeňský kraj, Luková
Kostel sv. Jiří gotického původu stojí v téměř vylidněné vsi Luková, části města Manětín. Ve 20. stol. byl mnohokrát vykraden, takže se v něm kromě lavic nic nezachovalo. Od r. 2012 je v něm výstava tajemných soch plzeňského studenta Jakuba Hadravy, která přitahuje značný zájem veřejnosti.
 kostel sv. Kříže
538.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, nepřístupno, Karlovarský kraj, Kobylé
Kostel v Kobylém se připomíná roku 1367. Současná stavba zřejmě pochází z období po požáru 1833, využití starších konstrukcí není vyloučeno. Po roce 1945 zpustl, současný stav se blíží havárii.
 kostel sv. Markéty
440.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Erpužice
Kostel sv. Markéty v Erpužicích gotického původu doložen r. 1378. R. 1701 barokně přestavěn nákladem hraběte Prospera ze Sinzendorfu. Částečně upravován ještě ve 2. polovině 18. stol. Nyní kostel filiální ve farnosti Stříbro s pravidelnými bohoslužbami.
 kostel sv. Michaela archanděla
635.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Karlovarský kraj, Otročín
Na místě staršího kostela, zmiňovaného poprvé 1365 postavili tepelští premonstráti v letech 1834–8 dle projektu P. Nobileho současnou empirovou stavbu. Vnitřní zařízení převážně soudobé. Po roce 1945 zchátral.
 kostel sv. Michaela Archanděla
630.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Karlovarský kraj, Brložec
Původně gotický farní kostel sv. Michaela Archanděla pochází z první poloviny 14. století. Za husitských válek pobořen. Od r. 1608 luteránský. Za třicetileté války pobořen Švédy. V letech 1651-1653 přestavěn barokně, v letech 1814-1815 klasicistně. Po roce 1945 chátral, opravy začaly v roce 2006.
 kostel sv. Mikuláše
475.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Pernarec
Kostel sv. Mikuláše v Pernarci je gotického původu, doložen r. 1360. Empírově upravován a rozšířen v letech 1820-1822 a pak na přelomu 19. a 20. stol. Vnitřní zařízení vesměs z 19. stol. Nyní filiální ve farnosti Dolní Bělá, bez pravidelných bohoslužeb.
 kostel sv. Ondřeje
681.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, nepřístupno, Plzeňský kraj, Krašov
Původně románský kostel postavený koncem 12. století (dochována věž a loď). Ve 14. století nahradil původní apsidu gotický presbytář, roku 1807 došlo k pozdně barokní přestavbě (okna, tribuna, snížení věže). Po roce 1945 zpustl.
 kostel sv. Petra a Pavla
sakrální památky - kostel, chrám, zaniklý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Horní Kozolupy
Kostel sv. Petra a Pavla zmiňován ve 14. století. V 16. až 17. století byl farním kostelem na cebivského panství. V roce 1947 vyhořel a v roce 1950 byly zbytky kostelních zdí zcela zbořeny.