Turistické cíle v okolí obce Úterý

Kostel sv. Jiří gotického původu stojí v téměř vylidněné vsi Luková, části města Manětín. Ve 20. stol. byl mnohokrát vykraden, takže se v něm kromě lavic nic nezachovalo. Od r. 2012 je v něm výstava tajemných soch plzeňského studenta Jakuba Hadravy, která přitahuje značný zájem veřejnosti.

Kostel v Kobylém se připomíná roku 1367. Současná stavba zřejmě pochází z období po požáru 1833, využití starších konstrukcí není vyloučeno. Po roce 1945 zpustl, současný stav se blíží havárii.

Kostel sv. Markéty v Erpužicích gotického původu doložen r. 1378. R. 1701 barokně přestavěn nákladem hraběte Prospera ze Sinzendorfu. Částečně upravován ještě ve 2. polovině 18. stol. Nyní kostel filiální ve farnosti Stříbro s pravidelnými bohoslužbami.

Původně gotický farní kostel sv. Michaela Archanděla pochází z první poloviny 14. století. Za husitských válek pobořen. Od r. 1608 luteránský. Za třicetileté války pobořen Švédy. V letech 1651-1653 přestavěn barokně, v letech 1814-1815 klasicistně. Po roce 1945 chátral, opravy začaly v roce 2006.

Na místě staršího kostela, zmiňovaného poprvé 1365 postavili tepelští premonstráti v letech 1834–8 dle projektu P. Nobileho současnou empirovou stavbu. Vnitřní zařízení převážně soudobé. Po roce 1945 zchátral.

Kostel sv. Mikuláše v Pernarci je gotického původu, doložen r. 1360. Empírově upravován a rozšířen v letech 1820-1822 a pak na přelomu 19. a 20. stol. Vnitřní zařízení vesměs z 19. stol. Nyní filiální ve farnosti Dolní Bělá, bez pravidelných bohoslužeb.

Původně románský kostel postavený koncem 12. století (dochována věž a loď). Ve 14. století nahradil původní apsidu gotický presbytář, roku 1807 došlo k pozdně barokní přestavbě (okna, tribuna, snížení věže). Po roce 1945 zpustl.

Barokní kostel sv. Petra a Pavla postavil v letech 1768-1769 plzeňský stavitel Eugen Candell (Kondel). Opravy kostela byly prováděny r. 1896, poté v letech 1901-1905 a dále v letech 1984 a 2007. Nyní kostel filiální ve farnosti Dolní Bělá s nedělními bohoslužbami jednou měsíčně.

Kostel sv. Petra a Pavla zmiňován ve 14. století. V 16. až 17. století byl farním kostelem na cebivského panství. V roce 1947 vyhořel a v roce 1950 byly zbytky kostelních zdí zcela zbořeny.

Kostel z počátku 13. století založil u svého sídla Všebor Hrabišic. Původně románská stavba s prvky nejstarší gotiky (podvěžní prostor), upravena ve 14. stol. goticky a 1696 barokně, pozdější přístavky. Po roce 1945 zpustl.

Kostel sv. Prokopa v Úněšově gotického původu z pol. 14. století přestavěn barokně v letech 1738-1739, což dokládá letopočet se znakem tepelského opata v západním průčelí. Nyní filiální ve farnosti Dolní Bělá bez pravidelných bohoslužeb. Okolní hřbitov zrušen a terén upraven.

Na místě kaple doložené 1713 byl v letech 1747–9 postaven nákladem tepelského opata Jeronýma Ambrase kostel ve stylu dynamického baroka jako poutní. Po roce 1945 zchátral, po roce 1990 poničeno vnitřní zařízení, nedávno opraven plášť.