Turistické cíle v okolí obce Úterý

Dům v severovýchodním koutě toužimského náměstí nechal postavit správce panství Anton Steinbach z Kranichsteinu ve 40. letech 17. stol. Po roce 1665 prodán a rozdělen. Na sousední dům 53 byly po zboření Horní brány přeneseny hodiny a reliéfní erb.

Téměř zaniklý hrad. Vyst. cca v 2. pol. 13. stol. Od r. 1269 zmiň. v predikátu Jindřicha z Podmokel. R. 1468 neúspěšně obléhán křižáckým vojskem. Přešel r. 1525 na pány ze Schönreitu, před r. 1615 prodán Divišovi Markvartovi z Hrádku. Poté zpustl.

Zdevastované sídlo správce dvora, původně v majetku tepelského kláštera. Od roku 1865 majetkově spojen s Bečovem. Po roce 1945 postupně zanikají jednotlivé části dvora.

Hrad založen po r. 1330 Janem Lucemburským, od konce 14. stol. zastavován. Po r. 1434 dobyt, od r. sídlem Gutštejnů, po nich královský. R. 1547 zabaven Pluhům z Rabštejna a vypálen, poté zpustnul. Dochovány zříceniny paláce a hradeb, valy a příkopy.

Tvrz postavil Litold Černý z Hrádku v první třetině či druhé polovině 14. století, u tvrze stával poplužní dvůr. Nejpozději po připojení Prohoře ke Žluticím na konci 16. stol. tvrz zanikla. Dochováno oválné tvrziště s podstatnou částí vodního příkopu. Sklep na tvrzišti je až z doby po zániku tvrze.

Stavba z počátku 18. století v severovýchodním rohu tepelského náměstí naproti závěru farního kostela. Dnes slouží jako sídlo lesní správy.

Stará toužimská radnice vznikla snad zároveň s městem, poprvé doložena 1620. Úpravy po požárech, poslední 1847 do empirové podoby. Dochovány gotické a renesanční vnitřní prostory.

Radnice v Úterý pochází z roku 1561, i přes opravy po požárech 1694 a 1719 si zachovala původní vzhled ve stylu severské renesance. Pravděpodobně jediná polohrázděná radnice v českých zemích byla opravena po roce 1990.

Dobře patrné tvrziště 500 m od vsi. Ves založena pravděpodobně během 12. stol., avšak první zpráva o ní je z r. 1273, kdy byla v držení tepelského kláštera, a to až do 15. století. Tvrz založil pravděpodobně klášterní man. Dodnes se dochovala plošina tvrze beze stop staveb a val s příkopem.

Hradiště nad ohybem Úterského potoka s nálezy keramiky z pozdní doby bronzové a raného středověku. Zbytky valů a příkopů neznámého stáří, dnes osada Šipín s kostelem sv. Barbory.

Zámek nahradil, pravděpodobně v 17. století, starší tvrz . Současná podoba vznikla při klasicistních přestavbách kolem r. 1820, a historizujících úpravách kolem r. 1925. Nyní je v soukromých rukou a probíhá jeho oprava.

Smírčí kříž z hrubozrnné žuly má výšku 95 cm, šířku 85 cm a tloušťku 28 cm. V minulosti byl označován jako „Švédský kříž“ (Schwedenkreuz), jeho doba vzniku ani důvod vytvoření však není ničím doložen. V pramenech bývá datován do období 14. až 16. století. Památkově chráněný od roku 1958.