Turistické cíle v okolí obce Úterý

Barokní zámeček uvnitř poplužního dvora tepelských premonstrátů postaven v 2. polovině 17. stol. jako dílo Kr. Dienzenhofera, hosp. budovy pocházejí z 18. stol. Letní sídlo opatů po r. 1945 znárodněno, sídlo šlechtitelské stanice a statek. Nyní prázdný, devastovaný, bez využití a na prodej.

Tvrziště na ostrůvku u břehu Dolního Lhoteckého rybníka. Nedochovala žádná písemná zmínka o tvrzi, která asi nestála dlouho. Povrchové nálezy datují živé období do 14.století. Zaniklá ves, jejímž centrem tvrz byla, je zmíněna až v roce 1544.

Raně barokní zámek z 2. pol. 17. stol. na místě gotické tvrze ze 13. století, v 16. stol. renesančně přestavěné. V 1. polovině 18. století přestavěn vrcholně barokně, koncem století klasicistně. Po roce 1945 sloužil jako byty a sklad, koncem 70. let byl opuštěn a postupně se proměnil ve zříceninu.

Jednoduchý, pozdně barokní patrový zámek s kaplí z 18. stol. byl postaven hrabětem Mariem Bořkem Dohalským z Dohalic, manželem Marie Anny Steinbachové. Dnes je v soukromém majetku a prochází postupnou rekonstrukcí.

Součástí areálu zámku Luhov je i středověké tvrziště, pozůstatek tvrze, snad z počátku 13. stol.

Zaniklý hrádek na vrcholu Malého Špičáku. V roce 1394 je zmíněn predikát „z Malšína“, ale první přímá zmínka je až z roku 1520, kdy je uveden jako pustý zámek. Archeologické nálezy dokládají život na hrádku do 2.poloviny 13.století.

Mariánský sloup na toužimském náměstí z roku 1705 se sochou Madony. Z původní balustrády zůstaly rohové pilíře se sochami sv. Floriána, Josefa, Janů Křtitele a Nepomuckého.

Mariánský sloup v Úterý byl postaven roku 1731, obnoven o 100 let později a v 90. letech 20. století. Trojboký sloup nese sochu Madony, u rohů trojbokého podstavce rustikální sochy svatých Šebestiána, Vojtěcha a Floriána.

Skromné pozůstatky hradu ze 13. století, prvně zmiňovaného r. 1423 v souvislosti se jménem Petr Labuť seděním na hradě Milkově z rodové větve Švamberků.

Návesní kaple snad z konce 18. století, empírově přestavena v 1. polovině 19. století. Po roce 1945 přestala být využívána a chátrala. Počátkem 80. let v havarijním stavu a hrozila jí demolice. Opravena počátkem 21. století. Ukázka stylově čisté stavby včetně neobvyklé kamenné edikuly před vchodem.

Zaniklý hrad na vrcholu Nečtinského Špičáku. Písemné prameny existenci hradu nepřipomínají, leč ves Nečtiny byla od 14.století královským majetkem. Základní archeologický výzkum však dokládá život na hrádku až v 15.století.

Původně barokní zámek ze 17. stol., přestavěn v letech 1855–1858 do novogotické podoby. R. 1964 zámek vyhořel.