Turistické cíle v okolí obce Horní Heřmanice

Osadu založila v r. 1803 majitelka panství Kobylá, baronka Anna Marie ze Skal. Po skončení 2. světové války bylo německé obyvatelstvo vysídleno a do Annína přišli noví obyvatelé, kteří však byli v důsledku kolektivizace nuceni odlehlou ves opustit. Dodnes zůstaly jen ruiny domů a kaple sv. Josefa.

V obci Bernartice stojí pozdně barokní zámeček. Vznikl přestavbou původní budovy fojtství koncem 18. století. Boční křídlo zámečku je provedeno v tyrolském stylu a vzniklo v druhé polovině 19. století. Zámeček je součástí zdejšího zemědělského družstva.

Jednoduchý patrový zámek s mělkým rizalitem v čele bývalého dvora. Vystavěn po r. 1749 za Vavřince z Gilgenheimu jako náhrada za sídlo, které se ocitlo na území Pruska. V l. 1841-1853 majetkem lékaře V. Priessnitze. Po r. 1945 sloužil různým zemědělským organizacím, dnes soukromý majetek.

Boží muka jsou na tomto místě prvně prokazatelně doložena na císařském povinném otisku map stabilního katastru Slezska z roku 1836. V roce 2015 byla provedena rekonstrukce.

Rustikální zděná barokní boží muka kasulového typu byla postavena někdy na přelomu 18. a 19 století. Stejný typ božích muk se dochoval také v katastru nedaleké obce Kobylá nad Vidnavkou a Tomíkovice. Stavba je kulturní památkou.

Původně dvorec s rychtou, pravděpodobně upravenou v 18. století, lidově nazýván Zámeček. Budovy zchátraly po válce a po ničivé povodni 27.6.2009 byly nakonec strženy.

Kněžský seminář ve Vidnavě byl založen vratislavským biskupem a kardinálem Jiřím Koppem v roce 1899. Během 2. světové války sloužil jako zajatecký tábor a lazaret. Později zde byl sklad obilí, dětská ozdravovna a středisko pro kosovské uprchlíky.

Úloha středověké fortifikace, snad z konce 13. století, není známa. Mohlo se jednat o feudální sídlo nebo strážní hrádek. Opevnění snad zaniklo někdy v 15. století nebo počátkem 16. století. Dodnes se zachovaly výrazné terénní náznaky.

Zámek s dvorem a zahradou založený snad cisterciáckými opaty je doložen v pol. 18. století. V 19. století byl majetek obvykle pronajímán a zámek sloužil jako sídlo nájemců. Později byl areál užíván jako zemědělské družstvo. Dnes v soukromých rukou.

Zámek byl postaven počátkem 17. století rodem Mikuschovců. V jejich vlastnictví byl do roku 1794. V zámku se velice často střídali majitelé, nejznámějšími z nich byl pravděpodobně rod Šternberků.

Čertovy kazatelny jsou rulový skalní útvar nad Račím údolím se dvěma vyhlídkami zbudovanými někdy na přelomu 19. a 20. stol. Svůj název získaly podle výrazného útvaru s 13 m vysokou kolmou jižní stěnou, který svým tvarem připomíná kostelní kazatelnu.

Vodní hrad založil v letech 1291-1295 svídnicko-javorský kníže Boleslav I. Surový. Později sloužil loupeživým rytířům, proto byl také několikrát dobyt a zničen. V r. 1832 zcela rozebrán poslední zbytek hradu, kterým byla věž. Dodnes se zachoval pouze vodní příkop a náspy.