Turistické cíle v okolí obce Horní Heřmanice

Zámek byl zbudován někdy po roce 1677 pravděpodobně za Jana Zikmunda Mikusche z Buchberga. V roce 1798 byl postoupen Konrádovi ze Šternberka, jehož rod jej vlastnil do roku 1869, kdy jej koupil Antonín Latzel. Latzelům patřil až do konfiskace v roce 1945. Dnes je v majetku společnosti Agro ARW s.r.o.

Domov pro seniory v Javorníku má bohatou historii, spojenou především s řádem Chudých školských sester de Notre Dame. Objekt kláštera pochází z počátku 19. století.

Novogotický evangelický kostel s farou vznikl zřejmě v letech 1857-1859 podle návrhu architekta Augusta Stülera. Někdy v 80.-90. letech 20. století byl kostel zbořen. Dodnes se zachovala pouze bývalá fara.

Drobná barokní stavba v Horním Fořtu, nyní části obce Uhelná, pochází ze 17. stol., kdy se poprvé připomíná s mlýnem a dvorem. Zakladatelem byl pravděpodobně javornický hejtman Jan Timling z Lovenbergu. Dnes ve značně zdevastovaném stavu.

Zámek z roku 1835 na základech starší stavby místního šoltýství (fojtství). Byl zdemolován v osmdesátých letech 20. století. Dochován zámecký rybník a stromy v bývalém parku.

Vznik zámečku je datován do 2. poloviny 18. století, kdy došlo k odprodeji Hradce od panství Bělá a tím k jeho osamostatnění, čímž zároveň vyvstala nutnost založení šlechtického sídla jako centra statku. Dnes bývalý zámek slouží jako soukromý obytný dům.

Hraničky ležely na současné červené turistické značce vedoucí od Žulové na zříceninu Rychleby. Obec zanikla po 2. sv. válce po odsunu německého obyvatelstva, později zdemolována armádou. V místě obce je dodnes hraniční přechod pro pěší.

Původně fojtství, později povýšeno na rytířský statek. Do r. 1635 jej vlastnili Wetzingerové. Během třicetileté války zpustl. Po r. 1662 se majitelé střídali. V letech 1686 až 1794 patřil Stillerům. Poté několik majitelů až do r.1945, kdy byl zkonfiskován.

Hrad přestavěný na zámek. Poničený za husitských válek. Obnovu provedli biskupové Jan Roth a Jan Thurzo, kteří zde hostili mnoho vědců a umělců. Za třicetileté války obsazen Švédy. V 18. st. barokně přestavěn. Dnešní podobu dostal zámek v 19. st.

Tvrziště v zahradě domu č. p. 146 nedaleko románsko-gotického kostela. Dle amatérského výzkumu v 30. letech, při kterém nebyly nalezeny žádné pozůstatky zdí, byla celá dřevěná. Zbytky keramiky získané při témže výzkumu lze datovat do 2. pol. 14. stol. a počátku 15. stol., kdy tvrz zanikla.

V útrobách vrchu Velký Špičák (516 m n. m.) se nachází jeskynní systém vytvořený vodou v krystalických vápencích. Přístupný od roku 1884, od roku 1970 přírodní památka. Prohlídková trasa je dlouhá 230 metrů, bezbariérový přístup.

Zříceniny hradu postaveného v l. 1290–95 odpůrci vratislavského biskupa. Po r. 1296 předán biskupství. R. 1441 se hradu zmocnil dobrodruh Zikmund Rachna. Biskupské oddíly hrad oblehly a dobyly. Po r. 1505 byl pobořen. Dochován je fragment věže, zdi.