Turistické cíle v okolí obce Nýdek

Dnes zaniklé renesanční letní sídlo těšínských Piastovců bylo postaveno v pol. 16. st. Za Habsburků byl zámek barokně upraven. Majitelem byl také Fridrich Habsburský-Bezručův Markýz Gero. R. 1935 byla část zbořena, 1953 byl odstraněn zbytek.

Přírodní rezervace z r. 1988 chrání zarůstající rašeliniště při polské hranici u obce Bukovec. Obchází ji naučná stezka vedoucí k nejvýchodnějšímu bodu ČR.

Zámek vznikl v 2. pol. 16. st. na místě hospodářské usedlosti ze 13. st. Pozůstatkem původního dvora je raně středověká stavba zámecké hlásky s pozdějšími úpravami. Prvním držitelem byl kníže Václav Rucký z Rudz. Dnes je majetkem zemědělské školy.

Letní rezidence Habsburků postavena na místě odstřelených zřícenin Dolního hradu v roce 1840., podle projektu J. Kornhäusela. Dnes toto místo prochází postupnou obnovou.

Pozůstatky knížecího hradu na Zámeckém kopci v Cieszyně. Osídlen již ve 2. stol. př. n. l. Na přelomu 9. a 10. stol. slovanské hradisko, přeměněné ve 14. stol. na got. hrad. Od pol 17. stol. chátrá a mění se v ruinu. Dochována známá Piastovská věž.

Zaniklý zámek v dnešní okrajové části Třince vznikl za Beesů z Chrostiny v pol. 17. století v rámci panského dvora. Po r. 1793 ztratil sídelní funkci a sloužil potřebám dvora, později jako dělnická ubytovna. V 70. let. 20. stol. zbořen.

Empírový evangelický kostel byl postaven v l. 1811-1817. Interiér kostela byl dokončen poč. 30. let 19. stol. Zděná věž nahradila provizorní dřevěnou v l. 1849-1850. Původní varhany z r. 1824 byly r. 1923 nahrazeny stávajícími. Na přel. 60. a 70. let 20. stol. prošel kostel celkovou rekonstrukcí.

Evangelický kostel typu baziliky vystavěný v letech 1926–1927; sloužil nejprve německým luteránům, po druhé světové válce ho převzala Českobratrská církev evangelická.

Bývalé správcovské sídlo, jež bylo letitou součásti hospodářského dvora, převzalo status "zámku" pravděpodobně až ve 20. století. Důvodem může být fakt, že v 19. století byla většina majitelů tohoto sídla nešlechtického původu.

Terénní pozůstatky zaniklého hrádku na ostrohu nad řekou Olší v severozápadní části obce Hrádek nad Olší. Z hrádku se dochovalo poškozené centrální jádro a porušený šíjový příkop. Dnes soukromý pozemek.

Výrazný terénní reliéf strážního hrádku na hterénní hraně nad řekou Olší. Dochován mohutný okružní příkop. Archeologicky datovaný materiál spadá do přelomu 14. a 15. století.

Hrobky rodu ze Saint Genois ze 40. let 18. stol. a rodu Shrbenských a Coelestů z roku 1802 s aliančními znaky těchto rodů. Hrobky jsou součástí ohradní zdi ropického farního kostela.