Turistické cíle v okolí obce Nýdek

Zaniklý drobný vojenský objekt renesančně barokních šancí - drobné čtvercové pevnůstky nedaleko beskydského vrcholu Studeničný. Tvořily součást složitého vojenského systému pevností, které chránily Slezsko před vojenským útokem z Uherska. Ještě v pol. 20. stol. byly v terénu zřetelné.

Druhotně kolorovaná barokní socha sv. Jana Nepomuckého s obvyklými atributy z 50. let 18. století, patrně z dílny Antona Stanettiho z Těšína. stojí na nevysokém podstavci, původně byl v jejím okolí podzámecký rybník, vysušený poč. 20. století. Cenná součást původního rozsáhlého zámeckého areálu.

Pololidová kamenná socha sv. Jana Nepomuckého na nevysokém podstavci s letopočtem 1839 postavená nákladem rodiny Muroňovy. Socha se nachází v osadě Úspolka za přehradou Morávka, u bývalé cesty k mostku přes říčku Morávku.

Utilitárně využívaný pozůstatek zámečku či budova postavená na torze původního zámečku, který přestal jako sídlo sloužit v roce 1792. Budova dnes součástí areálu hospodářského dvora. Dochovány četné klenuté místnosti.

Okrasný litinový altán postavený nad studnou, ke které se váže legenda o založení města třemi královskými bratry v roce 810.

Dobře zachovalé pozůstatky renesančne-barokní pohraniční pevnůstky typu reduta, tzv. Sušanských šancí nad obcí Bukovec. Jedná se o jeden z objektů řetězce malých pevností chránící těšínsko proti Uhersku.

Budova První synagogy z roku 1928. Postavena jako řadový dům v Božkově ulici. Odlišuje se orientálně pojatou čelní fasádou.

Památník z roku 1931 se nachází na úpatí Goduly. Byl postaven k 150. výročí vydání Tolerančního patentu císařem Josefem II. Panovník údajně Komorní Lhotku navštívil.

Účelově upravený drobný bývalý vesnický zámeček existující prokazatelně nejpozději r. 1799. Při zámku dříve velká francouzská zahrada. Po r. 1839 v těsném okolí zřízeny velké habsburské železárny, zámek upraven na byty, ve 2. pol. 20. stol. na hostinec. Nízká přízemní budova se sedlovou střechou.

Železnou věž na Velké Čantoryji postavily Třinecké železárny r. 2002. Váží 37 tun, má 5 podlaží, 170 schodů a vysoká je 29 m. Je to naše nejvýchodnější rozhledna.

Zaniklé šlechtické sídlo nižší šlechty která se po Vělopolí od pol. 15. st. do poč. 17. století psala. Stávalo dle všeho v místě současného domu č.p. 1 v centru obce. Původně mohutný zděný dvorec, folvark, r. 1927 vyhořel, následně obnoven, ale r. 1971 obytný objekt i se sklepy demolován.

Patrně za Cigánů či Čelů zde byla vybudována tvrz, kterou po r. 1568 Borkové z Roztopic přestavěli na menší renesanční zámek. V roce 1702 jej převzala těšínská komora. Zámek dochován v přestavěné podobě a již ničím nepřípomíná někdejší sídlo.