Turistické cíle v okolí obce Jaroměřice nad Rokytnou

Pivovar založen snad již v 16. st., částečně zachovalé budovy a provoz z konce 19. st. Vaření piva ukončeno r. 1977, poté slouží jako sklad. R. 1980 zde byl natáčen film Postřižiny. Po r. 1999 zchátralý areál obnoven a opět zahájeno vaření piva.

Mohutná barokní sýpka vybudována kolem r. 1750, po 2. světové válce přes dílčí stavební úpravy zchátrala. Zásadně rekonstruována po r. 2000 na multifunkční společenské centrum, a to kulturní, sportovní i informační. Objekt nyní v majetku Muzea města Brna.

Terénní pozůstatky zaniklého hrádku založeného many olomouckých biskupů snad poč. 14. století. Zanikl zřejmě již během 15. století, jako pustý zmiňován až r. 1569.

Původní tvrz založena někdy po roce 1621 pravděpodobně Zikmundem Volfem Jankovským z Vlašimě a později přestavěna a nazývána zámkem. Nacházel se v těsném sousedství kostela, a to západně od něj. V současné době po zámku nezbyly žádné stopy, v jeho areálu se nachází rodinný domek se zahradou.

Dnes zcela zaniklý zámek, jehož historie byla poměrně krátká, nechal v letech 1736-1740 vybudovat pro svoji dceru Karolinu Kuefsteinovou tehdejší majitel jaroměřického panství Jan Adam Questenberk. Zámek v roce 1781 vyhořel a nebyl již obnoven.

Obdélná tvrz s nárožními věžicemi vznikla v 1. pol 16. st. a na renesanční sídlo přestavěna poč. 17. st. Do r. 1670 platila za rytířské sídlo. Poč. 18. st. upravena na sýpku. v 80. l. 20. st. prošla rekonstrukcí.

Kamenná boží muka datována do roku 1708 stojí v ulici Ke Spravedlnosti, při cestě na bývalé popraviště nad Jaroměřicemi. Jedná se o jednoduchá žulová boží muka bez výzdoby, s jehlancovitým zakončením kapličky, doplněným novodobým kovovým křížem.

Barokní boží muka byla postavena ve druhé polovině 18. století. Jsou zděná z cihel, završená stanovou stříškou krytou taškami. Mají čtvercový půdorys, širší spodní část je prolomena konchou zaklenutými nikami, užší lucerna má výklenky pravoúhlé. Památkově chráněná jsou od roku 1958.

Barokní zděná pilířová boží muka na čtvercovém půdorysu s hmotově shodnou kaplicí a stanovou střechou jsou z 18. století. V dříku jsou mělké niky zaklenuté konchou, v kaplici jsou niky obdélné. Výklenky jsou v současné době prázdné, bez ozdob. Boží muka jsou památkově chráněná od května 1958.

Masivní zděná trojboká boží muka byla postavena v 18. století. Vysoký podstavec ve tvaru trojbokého hranolu je prolomen kulatými nikami. V dříku jsou hluboké niky atypického zaklenutí, v nich jsou novodobé malby. Kaplice je nevýrazná, krytá stanovou střechou. Památkově chráněná jsou od května 1958.

Nevýrazná zřícenina hradu z 1. poloviny 14. století. Pobořen zřejmě za válek krále Jiřího s uherským králem Matyášem. Od roku 1481 uváděn jako pustý.

Valy a příkopy starobylého sídla, které zřejmě patří mezi rané útvary přechodového období mezi hradištním a hradním stavitelstvím, jež se označují jako dvorce. Pravděpodobně spjato s románským kostelem z doby kolem roku 1200.