Turistické cíle v okolí obce Jaroměřice nad Rokytnou

nebo vyberte

Jaroměřice nad Rokytnou

Vysočina,  Třebíč  (TR)
Nalezeno celkem 156 záznamů, 7 / 13 stran, vyhledáno za 0.45 sec
 kostel sv. Josefa
352.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Jevišovice
Empírový farní kostel sv. Josefa na náměstí v Jevišovicích byl postaven v letech 1823-1830 jako náhrada za zbořený středověký kostel sv. Mikuláše na hřbitově. Cenné varhany z r. 1748 byly do kostela převezeny z katedrály sv. Petra a Pavla v Brně a slouží i koncertní činnosti.
 kostel sv. Lukáše
490.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Myslibořice
Jednolodní orientovaný farní kostel s gotickým jádrem, pozdně renesanční lodí a barokním průčelím. První zmínka o něm je z roku 1260, kdy patřil klášteru v Oslavanech. Mezi lety 1550 až 1625 byl kostel v rukou protestantů. Přestavován v r. 1704, při přestavbě v l. 1892–1894 získal současnou podobu.
 kostel sv. Máří Magdalény
466.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Šebkovice
Kostel sv. Máří Magdalény na místě raně středověkého opevněného hradiště tvoří mimořádně hodnotný sakrální areál. Je to románská rotunda z konce 12. stol. s pozdějšími úpravami z 15. a 18. století. Nyní filiální kostel ve farnosti Babice u Lesonic. Od r. 1958 chráněná kulturní památka.
 kostel sv. Martina
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Třebíč
Pův. kostel benedikt. kláštera z pol. 13. století, od 14. stol. farní. Přestavován goticky (1502), barokně (po r. 1707) a neoslohově (r. 1905)
 kostel sv. Martina
533.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Čáslavice
Kostel je románská stavba (kol. r. 1200) s raně gotickým (c1250) presbytářem a pozdějšími úpravami, zejména z r. 1763. Je obehnán ohradní zdí s márnicí a opevňovacími valy s příkopy bývalého tvrziště. Kostel je farní s pravidelnými bohoslužbami, který je s okolními valy chráněnou kulturní památkou.
 kostel sv. Petra a Pavla
503.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Horní Újezd
Kostel sv. Petra a Pavla v Horním Újezdě je v jádru románský z 13. století, upraven goticky a barokně, přestavěn r. 1873. U lodi s klasicistním průčelím mohutná věž s barokní nástavbou. Nyní kostel farní s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 chráněná kulturní památka.
 kostel sv. Petra a Pavla
483.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Velký Újezd
Kostel sv. Petra a Pavla ve vsi Velký Újezd je historizující stavba z let 1859-1861 v sousedství barokní, památkově chráněné fary. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami.
 kostel sv. Prokopa
495.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Domamil
Kostel sv. Prokopa v Domamili je pozdně románská, barokně upravená stavba s mírně excentricky předsazenou, původně samostatnou hranolovou věží. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Společně se sousoším sv. Jana Nepomuckého je od r. 1958 kulturní památkou.
 kostel sv. Václava
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, není známo, Vysočina, Račice
Raně gotický kostel z 2. pol. 13. stol. má plochostropou loď a presbytář zaklenutý žebrovou klenbou. V kostele jsou 2 oltáře, obraz sv. Petra a Pavla z r. 1888 od Jindřicha Poláška z Brna. Na hlavním oltáři je obraz od malíře Mesmera. Zvon „Václav“ ve věži je z r. 1491.
 kostel sv. Vavřince
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Hrotovice
Kostel zmiňován jako farní již v roce 1263. V pol. 14. stol. přestavěn goticky. Barokní přestavba po požáru z roku 1600. V 2. pol. 17. stol. přistavěna sakristie a zaklenut presbytář. R. 1700 přistavěna věž a r. 1748 kaple svatého Františka Xaverského. R. 2009 byla odkryta původní renesanční omítka.
 Kozlov
u Náměšti nad Oslavou
hrad, zřícenina, volně přístupno, Vysočina
Po vybudovaném hradu Kozlov v r. 1310 zbyly jen nepatrné pozůstatky. Hrad náležel třebíčskému benediktinskému klášteru. Byl zničen v 2. pol. 15. století za válek česko-uherských. V roce 1490 se již uvádí jako pustý.
 Krahulov
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Vysočina, Krahulov
Zaniklá tvrz, která byla založena v 2. pol. 13. stol., jak vyplývá z výsledků archeologického průzkumu. R. 1365 byla v majetku Pernštejnů sídlících na blízkém Jakubově, r. 1386 se odtud psal Reinprecht z Lesonic. Tvrz samotná není v pramenech zmiňována. Zanikla nejpozději koncem 14. stol.