Turistické cíle v okolí obce Jaroměřice nad Rokytnou

nebo vyberte

Jaroměřice nad Rokytnou

Vysočina,  Třebíč  (TR)
Nalezeno celkem 136 záznamů, 8 / 12 stran, vyhledáno za 0.22 sec
 Okárec
420.0 m. n.m.
tvrz, přestavěno, volně přístupno, Vysočina, Okarec
Značně pozměněna tvrz pocházející pravděpodobně ze 14. století, kdy byla ves v držení vladyckého rodu z Okárce. V roce 1536 byla Oldřichem z Lomnice ves i s tvrzi připojena k náměšťskému panství, čímž tvrz ztratila význam a byla přeměněna v hodpodářskou budovu někdejšího dvora.
 Pavlický dvůr
zámek, chátrající, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Pavlice
Zámek byl vybudován v 1. polovině 18. stol. za Karla Josefa Raduita jako správní sídlo barokního dvora. Po roce 1848 se stal příslušenstvím jevišovického velkostatku, a to až do roku 1945, kdy jej převzalo JZD. Po roce 1989 byl ve zpustlém stavu zprivatizován a soukromý majitel jej v současné době opravuje.
 Pekelný kopec
572.0 m. n.m.
věž - rozhledna, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Mastník
Rozhledna na Pekelném kopci byla vybudována v období duben-říjen 2014. Je 26,5 m vysoká a tvoří ji centrální ocelové schodiště opláštěné konstrukcí z modřínového dřeva. Poskytuje daleké výhledy a je volně přístupná.
 pivovar
technická památka, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Hrotovice
Pivovar byl založen v hospodářském dvoře v sousedství zámku v roce 1652. Nechal jej zřídit tehdejší majitel panství Josef Roden von Hirzman. Fungoval ještě dvě desetiletí 20. století, zrušen byl roku 1921. Posledním majitelem byl A. Dreher.
 pivovar
technická památka, chátrající, nepřístupno, Vysočina, Vladislav
Pivovar vznikl před r. 1556. Jeho prvním doloženým majitelem byl Burian Osovský z Doubravice. Od pánů z Doubravice získala pivovar obec a pivo vařila ve vlastní režii. Poté jej prodala soukromým vlastníkům, posledním byl František Nikodem. R.1942 ukončena výroba piva a r. 1948 byl pivovar zrušen.
 Plešice
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Vysočina
Zaniklá tvrz, kterou dnes připomínají reliéfní zbytky opevnění. Postavena někdy během 14.–15. stol. Umístění nad hradem Holoubek nabízí myšlenku, že šlo o tvrz obléhací, postavenou při dobývání hradu, který býval sídlem loupeživých rytířů.
 pomník obětem náletu 7.5.1945
400.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Dalešice
Pomník odhalený v květnu 1946 připomíná tragédii, která Dalešice postihla 7. května 1945. Bombardovací letouny Rudé armády na obec ve dvou vlnách náletu svrhly během deseti minut 369 pum. Zničeno nebo poškozeno bylo 45 budov včetně školy, kostela či zámku, o život přišlo 27 dalešických obyvatel.
 pomník Vítězslava Nezvala
400.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Dalešice
Pomník básníka Vítězslava Nezvala z roku 1975 byl odhalen u příležitosti jeho nedožitých 75. narozenin. Autorem je sochař, medailér a vysokoškolský pedagog Jan Simota. Pomník stojí u budovy dalešické školy, ve které v letech 1922–1932 působil jako řídící učitel básníkův otec Bohumil Nezval.
 pravoslavný chrám sv. Václava a Ludmily
425.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Třebíč
Pravoslavný chrám byl postaven v letech 1939-1940 podle návrhu archimandrity Andreje (Vsevolod Kolomacký). Chrám je svým vzhledem čistým projevem napodobujícím architekturu starých byzantsko-slovanských staveb. Dnes kulturní památka ČR.
 Pulkov
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Vysočina
Zaniklý hrad objevený až roku 1985. Původní jméno hrádku neznáme. Nazván po osadě Pulkov. K lokalitě možno přiřadit některou poustku známou z písemností: Urbanice, osada Holawich – r. 1252 držena znojemským probošstvím, Dalibořice.
 Ratibořice
480.0 m. n.m.
zámek, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Vysočina, Ratibořice
Zámek, jehož doba vzniku není písemně přesně doložena. Ale pravděpodobně byl vybudován v renesanční době, takže všichni držitelé panství ze 17. století zřejmě již sídlili na tomto zámku. Ve 2. polovině 19. století za Reichenbachů ztratil svoji rezidenční funkci i funkci správy dvora. Dnes slouží jako obytný dům.
 Ratíšovice
340.0 m. n.m.
zámek, chátrající, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Ratišovice
Vznik původně vrchnostenského domu jako součástí dvora není písemně zachycen. Až v roce 1740 je v klášterním urbáři tento dům poprvé označován jako zámek. V té domě byla obec se dvorem majetkem kláštera dominikánů ve Znojmě. V roce 1926 v rámci I. pozemkové reformy dvůr koupil František Sova a vlastnil jej až do 50. let 20. století.