Turistické cíle v okolí obce Měník

Zřícenina kaple z 2. pol. 17. století nákladem Františky Magdaleny Zárubové z Hustířan, Zevně mírně obdélná, osmiboký interiér vymezen pětibokými kapličkami v koutech, pod podlahou nevyužívaná krypta. Mnohokrát byla upravena, po 2. světové válce zpustla a díky nezájmu se stala pouhou zříceninou.

Kaple jako typický produkt barokní zbožnosti z 18. století, který se od svého zřízení nacházel při cestě z Osiček do Dobřenic, ale pozdějším posunutím této komunikace jižním směrem a scelením zdejších pozemků při tzv. socializaci vesnice se ocitl v současné poloze, tj. opuštěný uprostřed polí a luk.

Barokní zámek nechal postavit F. F. Kinský v letech 1721-1723 podle projektu J. B. Santiniho. Vrcholné dílo našeho barokního stavitelství. Roku 1943 vyhořel. Rekonstruován až do roku 1968.

První zmínka o Kasalicích je z r. 1372, kdy část vsi patří k hradu Blatníku, který drží Bernard z Cimburka. V r. 1377 prodává Albrecht z Cimburka Kasalice opatovickému klášteru. Druhou část vlastnil Bořek z Miletínka, který připojuje ves ke Kunětické Hoře. O vlastní tvrzi není historických zpráv.

Nevýrazné, leč velké tvrziště pohlcené zástavbou obce. V roce 1356 byl poprvé připomenut Heřman z Klamoše. Místní vladykové ale vymřeli v roce 1395 a poté se majitelé často střídali. Tvrz zanikla v blíže neurčené době na konci středověku.

Nepatrné pozůstatky tvrzí, které stávaly ve dvou částech zaniklé obce Korce. Písemně jedna z tvrzí zmíněna r. 1415, kdy ji Aleš z Korec prodává Matěji Jásovi ze Studeňan a Alšovi z Černěvsi. Dnes pouze málo zřetelná tvrziště u Žehuňského rybníka.

Dřevěná soukromá rozhledna byla vybudována nákladem majitele přilehlé firmy r. 2017. Má krytou vyhlídkovou plošinu ve výši 5 m při celkové výšce stavby 8 m. Je volně přístupná po 25 schodech.

Hůře zřetelné tvrziště v JV části vesnice Kosice po tvrzi ze 14. století. Nejdéle na tvrzi je uváděn rod Kosických z Labouně, který tvrz vlastnil 120 let. Tvrz zaniká připojením k panství chlumeckému na počátku 16. století.

Gotický kostel v Nechanicích doložen již v 1. pol. 13. stol., barokně přestavěn v letech 1690-1692. Po požáru r. 1827 obnoven empírově r. 1833. Nové zvony odlity r. 1866. Farní kostel restaurován r. 1887, báň věže obnovena r. 1894. Pod kostelem hrobka rodu Schaffgotschů.

Kostel gotického původu ze 14. stol. zbarokizován r. 1701, z gotické stavby dochován presbytář, zdivo lodi a věž. Kostelní báň sražená vichřicí r. 1929 nahrazena novou. Zařízení částečně barokní a pak novoklasicistní. Kolem hřbitov s barokní zdí.

Kostel zasvěcený Panně Marii je ve Velešicích doložen již r. 1355. Nynější stavba ve stylu lidové pozdní renesance byla vybudována v letech 1581-1611 Janem Baptistou Vlachem. Stojí na funkčním hřbitově, avšak bohoslužby se tu konají nepravidelně.

Podélný tribunový kostel s apsidou z poč. 13. stol., přestavěn goticky (přel. 15./16. st.), renesančně (1608) a barokně (1722, 1740, 1755, 1787). Z cenných prvků románské zdivo, ústupkový portál s tympanonem a sloupy tribuny, gotický portál, barokní oltář a epitaf.