Turistické cíle v okolí obce Heřmanice

Původně renesanční kostel na stráni nad horní částí Vítkova nahradil dřevěného předchůdce. Barokně upravován (věž, okna, závěr). Po roce 1945 zchátral, v posledních letech první záchranné kroky z iniciativy místního občanského sdružení.

Základní kámen kostela Navštívení Panny Marie byl položen 7.6.1858. Dne 25.11.1860 kostel posvětil liberecký vikář Franz Moysel. Plány vypracoval a hlavní stavební práce prováděl Josef Schwarzbach. Po r. 1948 kostel sloužil jako archiv a poté jako sklad. Dnes slouží jako sídlo stavební firmy.

Pozdně gotický kostel z let 1488–1500 si postavil žitavský tkalcovský cech u západní brány do města. Stavbu postihla řada pohrom, zejména za třicetileté války, současná podoba je výsledkem opravy roku 1889. Obklopen hřbitovem s řadou historických náhrobníků (nejstarší dochovaný 1580).

Secesní kostel postavený 1906–1909 na někdejším poutním místě v dominantní poloze nad Ruprechticemi v Liberci. Po r. 1945 zdevastován, několik let sloužil jako ateliér, což ho zřejmě zachránilo před demolicí. V posledních desetiletích opraven.

Původně gotický kostel se poprvé písemně připomíná až v polovině 15. století, je ale zřejmě současný s obdobnými stavbami v dnešním výběžku (2. polovina 13. století). Na přelomu 15. a 16. století získal věž, barokně upraven v 18. století, 1862 byla havarovaná klenba lodi nahrazena rákosovým stropem.

Původně zřejmě románský kostel, písemně doložený poprvé 1355, sloužil snad jako svatyně staré osady, vedle níž vysadil Přemysl Otakar II. nejsevernější královské město Čech. Silně poškozen mnoha požáry, řadu desetiletí v ruinách. Od roku 1572 hlavní hřbitovní kostel města.

Někdejší luterský kostel v Hrádku nad Nisou vznikl ve slohu saské novorenesance v letech 1900–1. Po roce 1945 jej převzala československá církev husitská, kromě bohoslužeb se zde konají i koncerty a další kulturní akce.

Kostel na samém pomezí Frýdlantska a dnes polské části Horní Lužice je v mezích výběžku zcela atypický z hlediska církevní příslušnosti (již ve 14. století pražská arcidiecéze, od 16. století do roku 1945 protestantský) i stavebního uspořádání (velký pravoúhlý presbytář, velká klasicistní loď).

Původ kostela v Dětřichově je nejasný, první jistá písemná zpráva pochází až z roku 1617. Půdorys západní části lodi a zazděná okna umožňují pravděpodobné datování jeho stavby do přelomu 14. a 15. století. Věž je snad renesanční, barokní přestavba 1720 (presbytář a sakristie).

Pozdně barokní kostel z let 1783–85 (projekt J. J. Kunze) na výšině nad centrem Andělky vedle hřbitova. Půdorys lodi a presbytáře nevylučuje využití starších konstrukcí, vzhledem k dobrému stavu vnějších i vnitřních omítek nebylo možno provést patřičný průzkum.

Dominantou horské obce Bedřichov je kostel sv. Antonína, náležející k římskokatolické farnosti, děkanství Jablonec nad Nisou. Byl postaven v letech 1930 -1932 a v poslední době opraven.

Kostel v Ruprechticích byl postaven v letech 1909–1910 podle projektu architektů Maxe Kühna a Heinricha Fanty. Od r. 1911 samostatná farnost. Po r. 1960 sloužil jako depozitář muzea a archivu, znovu vysvěcen r. 1994. Centrum působení františkánů na Liberecku. Nyní farní s pravidelnými bohoslužbami.