Turistické cíle v okolí obce Heřmanice

Kašna z roku 1679 umístěná jižně od solnice je mistrovským pískovcovým dílem sochaře J. F. Schmidta. Na bohatě členěném středním sloupu je umístěna socha samaritánky, obepíná jej osmiboká nádrž, přístupná z plochy náměstí po třech schůdcích.

Roku 1234 byl klášter založen, pobořen v roce 1427 husity, v 15. století snahy o zrušení kláštera. V roce 1683 velký požár, který zničil takřka všechny budovy. Obnova dokončena v roce 1744. V roce 1838 založen sirotčinec. V roce 1897 povodně.

Poutní chrám s ambitem a navazujícícm klášterem postavený v letech 1722–9 na místě gotického kostela, z něhož zachován presbytář jako východní rameno transeptu. Jedno z nejslavnějších mariánských poutních míst v Čechách.

Františkánský klášter byl v Žitavě založen roku 1244. Hlavní budovy byly postaveny v letech 1260–90. V letech 1421–37 sloužil svatovítské kapitule, která sem uprchla před husity. Poslední františkán zemřel roku 1554, od té doby slouží komplex potřebám města, dnes městského musea.

Novobarokní kostel se secesními prvky byl spolu s malým klášterem postaven v letech 1908–1911 pro kapucínský řád z tyrolské provincie. V budově kláštera byla později mateřská škola, kostel sloužil jako sklad, nyní je budova opuštěna a chátrá.

Klášter voršilek vznikl r. 1896 pro zvýšení úroveň školství a sociální péče. Rozsáhlý novogotický komplex byl r 1945 konfiskován a byla zde zřízena poliklinika. Po r. 1990 areál vrácen voršilkám, r. 2015 polikliniku koupila zdravotnická skupina Eurolinicum. Kostel od r. 1996 užívá pravoslavná církev.

Původně gotický kostel se připomíná zápisem v matrice míšeňského biskupství roku 1346, vznikl zřejmě při vysazení vsi asi 100 let předtím. Současný vzhled mu daly přestavby v 18. století (zejména presbytář, věž a vnější fasáda). Obklopen bývalým hřbitovem s ohradní zdí, postavenou před rokem 1728.

Sbor německé evangelické církve, ustavený ve Frýdlantě roku 1883, si postavil v letech 1902–04 podle projektu bonnského architekta Julia Rolffse kostel ve formách gotizující secese, doplněný roku 1912 farou od stejného autora. Areál po roce 1945 připadl církvi Československé husitské.

První zmínka o kostele ve Frýdlantu pochází z roku 1316, není však jisté, zda se týká dnešního děkanského chrámu. I ten ale vznikl do konce 14. století. Stáří dodnes zachovalých konstrukcí je však nejisté, rozhodující pro vzhled stavby byla přestavba v letech 1501–51 a restaurace, provedená 1889–92.

Novobarokně-secesní kostel postavený 1906–07 na místě starší svatyně. Z ní se zachovala věž u jižního průčelí. Při novostavbě (projekt G. Sachers, A. Kropf) byla obrácena orientace stavby tak, aby hlavní průčelí mířilo k hlavní silnici (k východu). V sousedství fara a rozsáhlý funkční hřbitov.

Kostel v Nové Vsi nechala postavit v letech 1616–17 Kateřina z Rederu v rámci zřizování svého vdovského sídla. Pozdně barokní úprava 1782. Zachována část původního zařízení, většina pochází z 18. století.

Farní kostel někdejšího klášterního městečka Ostritz byl postaven při jeho vysazení ve 13. století. Až do roku 1784 příslušel pražskému arcibiskupství. Původně gotickou, barokně přestavěnou stavbu obklopuje bývalý hřbitov, na jeho východním okraji stojí klasicistní budova staré katolické školy.