Turistické cíle v okolí obce Heřmanice

Rozhledna (32 m, 450 m n. m.), postavena 1900–1901 na objednávku libereckých radních (architekt J. Schmeissner, stavitel A. Horn). Věž je součástí objektu s velkým společenským sálem a restaurací. V 50. letech 20 stol. uzavřena, v l. 1995–1998 velká rekonstrukce. Od r. 1998 opět přístupná.

Malé hradiště bylo osídleno v 9.-10. století, pravděpodobně Lužickými Srby a nejspíš bylo strážním bodem na obchodní stezce. Na východní straně jsou pozůstatky obvodového valu vysoké až 2 metry, na severu mají výšku 1 metr a na jihu jen pár desítek centimetrů.

Loupežnická jeskyně ve skalnatých lesích jižně od Raspenavy byla v 15. století skutečně skrýší loupežníka, který přepadával obchodníky a pocestné na cestě přes Oldřichovské sedlo a byl popraven r. 1470. Jeskyně se nachází mimo turisticky značené cesty.

Kamennému železničnímu mostu v blízkosti tunelu U Myslivny v osadě Novina se říká Malý viadukt pro odlišení od delšího a vyššího viaduktu, který se nachází asi o 700 m dále směrem na Českou Lípu. Malý viadukt má délku 127 metrů, jeho výška je 17 metrů a je tvořen 10 oblouky.

První novodobý katolický kostel byl postaven mezi nádražím a historickým centrem Žitavy v letech 1883–90. Novogotické dílo architekta Knothe-Seeka se v obraze města uplatňuje zejména zdejší nejvyšší věží (72 m), interiér je vybaven stylově jednotným soudobým zařízením.

Měřítkem drobný sloup se sochou Immaculaty stojící na srpku měsíce stojí zřejmě od 18. století na severní návsi (křižovatce cest do Jítravy a k rozcestí Trávník). Zřejmě se jedná o dílo místního umělce. Sloup byl nedávno opraven.

Sloup se sochami Panny Marie, svatých Josefa, Anny, Jana Evangelisty a Jáchyma byl postaven roku 1723 na hlavním frýdlantském náměstí. Autorem byl v Zákupech působící Andreas Dubke. Na dnešní místo byl sloup přenesen roku 1898, kdy se po zboření staré radnice upravovala plocha náměstí.

Mariánský sloup z roku 1732 v jihozápadní části chrastavského náměstí pochází údajně z dílny M. B. Brauna. Mohutný sokl nese kromě titulní plastiky i čtyři anděly a osm světců.

Zastavení křížové cesty byla postavena r. 1840 Antonem Seibtem. Její sloupky lemovaly cestu směřující přes Slovanku (dříve Seibtův vrch) k lesní Seibtově studánce. Již kolem r. 1895 však zanikla a žulové sloupy ležely v rozvalinách. Obnovena byla v letech 2011-2013 a provází ji naučná stezka.

Pomník na cestě k Bedřichovské přehradě, připomínající tragickou nehodu z roku 1905, při které zahynul četník Robert Melzer.

Městské lázně byly postaveny podle projektu městského stavitele Trummlera roku 1873 na místě severozápadního oblouku hradeb. Jejich věž, zvaná Speyviel, posloužila jako spodní část vodárny, kombinované s ústředním komínem. Rozsáhlá rekonstrukce proběhla v letech 2003–08.

Z městského opevnění budovaného od 13. do 17. století se kromě půdorysných stop ve městě (především okružní ulice a přilehlých sadů) dochovaly především dvě bašty: Řeznická (Fleischerbastei) a Malá (Kleine Bastei). Opevnění, doplněné za třicetileté války o zemní bastiony, zaniklo během 19. stol.