Turistické cíle v okolí obce Konstantinovy Lázně

Zámek byl postaven v r. 1723 hrabětem J.V. Příchovským. Poté ho v dražbě získal rytíř J. Bigatto z Chebu. Nemaje dědice odkazuje ho královskému komorníkovi a generálporučíkovi K.A. Junckerovi, ten si přidal k rodinnému jménu přídomek "Bigatto".

V r. 1177 zmíněn Ctibor ze Svojšína a synové Oldřich a Beneda, možná jde o jednu z nejstarších tvrzí. V 15. stol. Nalžovských ze Svojšína. Do r. 1443 patří Půtovi z Paběnic (Nalžovský ze Svojšína). Po něm dědí Mikuláš z Nalžov a na S. Jeden z nich je stavitelem novější tvrze, nalezené v r. 2009.

Budova víceúčelové synagogy vystavěná před r. 1818, přestala sloužit svému původnímu účelu koncem 19. stol. Začátkem 20. stol. přestavěna na obytný dům, jímž je dosud.

Zbytky hradu při barokní sýpce. Hrad založen v pol. 13. st. pány ze Svojšína. Po r. 1450 hrad přestavěn a rozšířen Švamberky. R. 1647 pobořen v bojích se Švédy. Po r. 1648 na rozkaz Ferdinanda III. zbořen, aby nemohl sloužit při odboji proti císaři.

Velký trojiční sloup v jižní části tepelského náměstí z roku 1721. Architektonický návrh W. Braunbock, sochy O. J. Wenda. Rekonstrukce v 90. letech 20. století.

Barokní zámek stojí na místě středověké tvrze pánů z Gutštejna. Dalšími majiteli se od r. 1617 stali páni ze Švamberka. Nynější barokní zámek pro hrabata ze Sinzendorfu postavil r. 1729 arch. Jakub Auguston. V r. 1744 interiér vyzdoben freskami.

Patrový zámek vystavěn v letech 1760-1770 v místech gotické tvrze. Dvoukřídlá patrová budova postavená na půdoryse písmene L, s mladším přízemním přístavkem. Na hřebeni mansardové střechy věžička krytá cibulovitou bání.

Městská památková zóna Úterý chrání od roku 1992 kromě významných solitérů (viz hesla) i unikátně zachovalou maloměstskou zástavbu ze 14.–19. století, ze značné části hrázděnou, doplněnou drobnou sakrální i užitkovou architekturou a plastikou.

Tvrz postavena některým z rodu Račínů po r. 1437, kdy Vlkošov získali Racek a Příbram z Račína. Adam Ondřej Račín přišel pro účast ve stavovském povstání (1618–20) o majetek. Tvrz získal Jiřík Kokořovec z Kokořova, který jí v 17. stol. upravil. Od r. 1788 sloužila jako sýpka. Dnes v soukr. majetku.

Vodní nádrž Hracholusky vznikla na řece Mži vybudováním sypané hráze v letech 1959–1964. Hráz dlouhá 270 m, široká v koruně 5 m a vysoká 27 m vytváří jezero o rozloze 490 ha a délce 22 km. Slouží jako zásobárna průmyslové vody, k výrobě elektřiny a rekreaci. V sezóně je zavedena lodní doprava.

Vodní nádrž Podhora vybudována jako vodárenská v letech 1952-1956 pro město Mariánské Lázně a okolí. Břehy přehradního jezera na říčce Teplé i jeho hráz leží v ochranném pásmu I. stupně a nejsou proto veřejnosti přístupné.

Zřícenina hradu založeného v 1. polovině 13. století. Roku 1316 majitel Beneda z Volfštejna. Do roku 1460 je hrad v držení pánů jeho rodu, poté jej získal do majetku sousední hrad Třebel. Volfštejn ztratil význam roku 1470 za bojů Zelenohorské jednoty s vojsky krále Jiřího z Poděbrad. Poté je pustý.