Turistické cíle v okolí obce Lhota

Roubená kaple z roku 1892, postavená knížetem Konstantinem z Löwensteinu na místě starší kapličky u zázračného pramene.

Pozdně barokní kaple s klasicistními vlivy z r. 1775 na místě návsi zaniklé vsi. V r. 2015 zapsána do seznamu kulturních památek, je však v havarijním stavu.

Barokní okrouhlá kaple z let 1680 - 81 připomíná masakr selských vzbouřenců císařským vojskem, který proběhl v roce zahájení stavby. Kaple byla zrušena roku 1787, roku 1930 byla obnovena v novorománském stylu.

Benediktinský klášter založil 1115 druhý český král Vladislav I. Postupná výstavba a úpravy ve 12.–14. stol., úpadek po husitských válkách. Po 1650 barokní přestavba, vyvrcholila počátkem 18. stol. Zrušen 1785, pak hosp. využití, část panské sídlo.

Minoritský klášter ve Stříbře vznikl před rokem 1272 na základě nadace Ratmíra ze Škviřína. Klášterní kostel nahradil starší svatyni. Barokní přestavba 1753, 1785 klášter zrušen. Roku 1871 částečná demolice kostela. Rekonstrukce začala 1992, dnes museum.

Klášterní kanonie založená velmožem Hroznatou 1193. Původní dřevěné stavby nahrazovány postupně zděnými (kostel 1232). Po poškození za třicetileté války barokní obnova. Poslední úpravy poč. 20. stol. Rozsáhlou devastaci po 1950 odstraňují od 1990 opravy.

Areál špitálu s kaplí a přilehlou klášterní budovou. Špitál buď z doby založení města nebo r. 1515. Kaple je asi z první poloviny 15. století, dochovaná sklípková klenba z let 1515-18. Budova kláštera snad barokní. Novogotické upravy v 60. letech 19. stol. Objekt v havarijním stavu a nevyužíván.

Ve vsi Kořen stojí dva zámečky. Starší z 18. stol. a nový pocházející z roku 1886, který si nechali vystavět tehdejší kořenští majitelé Hustolesovi.

Starší ze dvou zámečků v malé vsi. Jeho zdivo pochází z 18. století. Zámeček postupně chátral a byl určen k demolici. Nakonec byl alespoň provizorně zastřešen.

V letech 1573–1574 byl postaven dnešní kostel, stavbě byl použit pískovec ze zbořeného románského kostela. Kostel byl již jednou uzavřen na konci 18. stol., v první polovině 19. století byl znovu opraven a ve 21. stol. opět chátrá.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Kšici prvně zmiňován r. 1384, původní stavba zanikla v novějších přestavbách a dnešní barokní podoba pochází z r. 1716. Po 2. světové válce kostel zchátral, zařízení bylo poničeno a rozkradeno. O záchranu kostela se snaží spolek nadšenců Markyta.

Původní gotické trojlodí. Hlavní pozdně románský portál je z poloviny 13. století, v polovině 14. století byl zaklenut. V 60. a 80. letech 18. století barokně přestavěn. V kostele náhrobník Markéty ze Žeberka, sestry krále Jiřího z Poděbrad.