Turistické cíle v okolí obce Lhota

nebo vyberte

Lhota

Plzeňský kraj,  Tachov  (TC)
Nalezeno celkem 117 záznamů, 4 / 10 stran, vyhledáno za 0.21 sec
 kostel Narození Panny Marie
495.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, není známo, Plzeňský kraj, Záchlumí
Kostel Narození Panny Marie poprvé připomínám r. 1377. V l. 1699–1701 barokně přestavěn hraběnkou Zuzanou z Vrbty. Polygonální věž přistavěná po r.1838. V r.1996 snesena báň, od r. 2007 rekonstrukce.
 kostel Narození sv. Jana Křtitele
490.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Úterý
Původně opevněný johanitský kostel vyhořel roku 1694. V letech 1695–8 postavena snad dle plánů Kryštofa Dienzenhofera oválná centrála s vysokou západní věží (stavitel W. Braunbock). Oprava v 90. letech 20. století.
 kostel Panny Marie Lurdské
530.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Konstantinovy Lázně
Kostel Panny Marie Lurdské v Konstantinových Lázních vznikl jako novorománská kaple v letech 1899-1900. Po celkové opravě byla r. 2000 tehdejším plzeňským biskupem povýšena na farní kostel, pravidelné bohoslužby se v něm však nekonají.
 kostel sv. Antonína Paduánského
577.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Karlovarský kraj, Úšovice
Kostel sv. Antonína Paduánského v Úšovicích je pozdně barokní stavba z r. 1790. Nyní filiální kostel ve farnosti Mariánské Lázně s pravidelnými bohoslužbami a od r. 2007 společně se sousední farou též kulturní památka.
 kostel sv. Barbory
Šipín
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Konstantinovy Lázně
Kostel sv. Barbory pochází z poloviny 14. století. První zmínka o šipínské plebánii je z roku 1352. Přestavěn byl až v 2. pol. 18. stol., kdy se Šipín stal vyhledávaným poutním místem. V letech 1991–95 proběhla celková rekonstrukce kostela.
 kostel sv. Jakuba
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Plzeňský kraj, Kladruby
Původně gotický hřbitovní kostel, po požáru v r. 1711 obnoven v l. 1772–1779 do dnešní barokní podoby. Zařízení rokokové. Před kostelem malé lapidárium.
 kostel sv. Jakuba
659.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, nepřístupno, Plzeňský kraj, Vidžín
Kostel ve Vidžíně byl snad původně součástí johanitské komendy, od roku 1233 příslušela zdejší fara tepelskému klášteru. Zprvu románsko-gotický kostel několikrát přestavěn (70. léta 14. stol., 1708, 1856). Po roce 1945 zchátral, bez využití.
 kostel sv. Jana Křitele
490.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zřícenina, volně přístupno, Plzeňský kraj, Kočov
Zřícenina poutního kostela Svatý Jan. Údajně existuje již od 11. století. První písemná zmínka z roku 1572. Císařem Josefem II. byl kostel zrušen, poté byl rodem Nosticů přestavěn na porcelánku. V roce 2000 se zde natáčel film Z pekla štěstí 2.
 kostel sv. Jana Křtitele
527.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Chodová Planá
Kostel založený před rokem 1350, v první polovině 18. stol. vyhořel, ale krátce na to byl obnoven v barokním stylu. Později již jen opravován.
 kostel sv. Jiří
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Plzeňský kraj, Černošín
Barokní kostel z let 1711 až 1732 vznikl přestavbou gotického farního kostela uváděného v roce 1374 a zničeného při požáru v roce 1611.
 kostel sv. Markéty
440.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Erpužice
Kostel sv. Markéty v Erpužicích gotického původu doložen r. 1378. R. 1701 barokně přestavěn nákladem hraběte Prospera ze Sinzendorfu. Částečně upravován ještě ve 2. polovině 18. stol. Nyní kostel filiální ve farnosti Stříbro s pravidelnými bohoslužbami.
 kostel sv. Mikuláše
470.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Bor
Kostel sv. Mikuláše je na náměstí v Boru u Tachova. Je barokní, jednolodní, po straně sakristie s oratoří v patře. Na jižní straně pozdně gotická hranolová věž s ochozem. První zmínky jsou z konce 13.st. Dnešní vzhled je z přestavby z 1.pol. 18.st. Autor projektu byl architekt Jakub Auguston.