Turistické cíle v okolí obce Lhota

nebo vyberte

Lhota

Plzeňský kraj,  Tachov  (TC)
Nalezeno celkem 130 záznamů, 6 / 11 stran, vyhledáno za 1.63 sec
 kostel sv. Václava
534.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Úterý
Na místě kaple doložené 1713 byl v letech 1747–9 postaven nákladem tepelského opata Jeronýma Ambrase kostel ve stylu dynamického baroka jako poutní. Po roce 1945 zchátral, po roce 1990 poničeno vnitřní zařízení, nedávno opraven plášť.
 kostel sv. Václava
587.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Vysoké Sedliště
Kostel sv. Václava ve Vysokém Sedlišti je barokní stavba z let 1704-1707 na místě gotického kostela ze 14. stol., zničeného za třicetileté války. Nyní v majetku města Planá bez pravidelných bohoslužeb. Od r. 1958 areál kostela památkově chráněn.
 kostel sv. Vavřince
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, nepřístupno, Plzeňský kraj, Slavice
Barokní kostel z let 1765–1767, přestavěný z kaple uváděné po roce 1757. Hranolová věž přistavěna v 19. století.
 kostel sv. Vavřince
729.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, není známo, Karlovarský kraj, Ovesné Kladruby
Kostel sv. Vavřince v Ovesných Kladrubech je gotického původu, doložen r. 1363. Po 2 požárech získal současnou barokní podobu v letech 1747-1748. Nyní chátrající filiální kostel ve farnosti Teplá bez pravidelných bohoslužeb, od r. 1958 památkově chráněn.
 kostel Všech svatých
636.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, příležitostně, Plzeňský kraj, Boněnov
Kostel Všech svatých v Boněnově je novorenesanční stavba z let 1877-1878, která nebyla od r. 1986 využívána a r. 1990 se částečně zřítila. Před demolicí ji zachránil Občanský spolek pro obnovu tepelského regionu, který od r. 2009 úspěšně zajišťuje její postupnou obnovu.
 kostel Všech svatých
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Stříbro
Kostel, který je dominantou města, byl postaven v pozdně gotickém slohu roku 1565. V letech 1754–1757 barokně přestavěn.
 Koubkova brána
ostatní - brána, opevnění, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Stříbro
Brána je součástí hradebního systému nového města, dal ji postavit mlynář Koubek na své náklady v r. 1574. Branka současně sloužila i k bydlení. Po r. 1989 opravována jeskyňáři jako klubovna. Z opevnění města se kromě brány zachovaly jen zbytky hradeb.
 Krukanice
460.0 m. n.m.
zámek, chátrající, nepřístupno, Plzeňský kraj, Krukanice
Barokní zámeček uvnitř poplužního dvora tepelských premonstrátů postaven v 2. polovině 17. stol. jako dílo Kr. Dienzenhofera, hosp. budovy pocházejí z 18. stol. Letní sídlo opatů po r. 1945 znárodněno, sídlo šlechtitelské stanice a statek. Nyní prázdný, devastovaný, bez využití a na prodej.
 Lazurová hora
630.0 m. n.m.
Michalšperk, Lazurový vrch, Výškov
hrad, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Plzeňský kraj, Výškov
Zříceniny hradu či tvrze, vzniklého patrně v pol. 16. stol., snad na ochranu šlikovských stříbrných dolů. S úpadkem dolování po třicetileté válce zanikl. R. 1794 první zmínka zříceniny staré tvrze v pramenech, starší středověký původ nelze vyloučit.
 Lhota
520.0 m. n.m.
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Plzeňský kraj, Lhota
Tvrziště na ostrůvku u břehu Dolního Lhoteckého rybníka. Nedochovala žádná písemná zmínka o tvrzi, která asi nestála dlouho. Povrchové nálezy datují živé období do 14.století. Zaniklá ves, jejímž centrem tvrz byla, je zmíněna až v roce 1544.
 Lhotka
492.0 m. n.m.
zámek - původní tvrz, chátrající, nepřístupno, Plzeňský kraj, Lhotka
Barokní zámeček v přelomu 17. a 18. stol, sna v místě staršího sídla. První zprávy z r. 1374 (majitelem Racek). R. 1823 Lhotka koupena knížetem Alfredem Windischgrätzem a přiřazena k tachovskému panství. V areálu impozantní špýchar a socha sv. Jana Nepomuckého. Dnes je budova značně zchátralá.
 LO vz. 37 E-22/54/A-180 Stříbro
pevnost, bunkr, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Stříbro
Zachovalá pevnůstka LO vzor 37 v bezprostředním okolí Stříbra byla součástí tzv. Plzeňské čáry. Okolo řopíku vede naučná stezka Středověké hornictví na stříbrsku.