Turistické cíle v okolí obce Krajková

Kostel z let 1903–1904, postaven v eklektickém stylu, s novorománskými a secesními prvky. Štít zdobí mozaika Krista krále. Na půlkruhovém oltáři je obraz Krista a klenbu presbytáře zdobí malba Ducha svatého. Kostel byl v 90. letech opraven a je v užívání Českobratrské církve evangelické.

Evangelický kostel v Kraslicích vznikl v letech 1911-1912 podle plánů Otto Bartninga pro německou evangelicko-luterskou církev, od 2. světové války slouží jako kazatelská stanice Čs. církve evangelické s pravidelnými bohoslužbami. Areál kostela je od r. 2020 chráněnou kulturní památkou ČR.

Neogotický kostel se šestibokou věží krytou zdvojenou jehlancovou střechou postavený v letech 1903–1904 podle plánu architekta Julia Zeissiga z Lipska.

Po povýšení Františkových Lázní na město bylo rozhodnuto r. 1868 o zřízení farnosti a výstavbě farní budovy. Dokončena r. 1869. Správou farnosti i fary pověřen křížovnický řád. Vilová stavba v historizujícím slohu italské renesanční vily. Uprostřed hlavního průčelí situován vstup do fary.

Rokokový lovecký zámek z 2. pol. 18. stol. dříve nazývaný „Mes idées". Postaven hrabětem Františkem Antonínem Nosticem. Druhý majitel Jan Nostic přestavil zámek na pseudobarokní. V majetku Nosticů do roku 1945. Celý komplex je složen ze 6 budov. Dnes přestavěno na ubytovací zařízení.

Nejstarší slatinné lázně na světě, založené císařem Františkem I. v r. 1793 jako Ves císaře Františka, v r. 1807 jim byl úředně přiznán název Františkovy Lázně a v r. 1865 císař František Josef I. povýšil lázně na město. Městská památková rezervace.

Rozhledna (14,5 m; 461 m n. m). Hard je novodobý název pro návrší Hartberg. V l. 1908–1933 zde stála dřev. rozhledna (18 m), vystav. Okrašlovacím spolkem. Poté na místě pomník obětem 1. svět. války. Rozhledna obnovena po r. 2001 téměř v pův. podobě.

Původně rodový hrad založený ve 13. stol., později i královský, přestavěný v 16. až 17. stol. na zámek. Po roce 1945 ponechán osudu, postupně rozkraden, v roce 1985 úmyslně zapálen. Od 90. let probíhá rekonstrukce.

Hartoušovské mofety jsou od r. 2017 součástí národní přírodní památky Bublák a niva Plesné. Důvodem ochrany je mofetové pole, území s výrony suchého oxidu uhličitého o teplotě nižší než 100° C z puklin na zemský povrch. Nachází se jihozápadně od vsi Hartoušov.

U Jindřichovic byl r. 1915 zřízen pracovní tábor pro italské, ruské a srbské zajaté vojáky a zároveň hřbitov. Bylo tu pohřbeno přibližně 3850 zajatců. R. 1926 byly ostatky 2600 Srbů a několika Rusů přemístěny do pravoslavného mauzolea. Hřbitov po r. 1947 zpustl, místo pietně upraveno r. 2018.

Soukromá pohřební kaple rodiny Hendrichů. Postavena v novogotickém stylu na půdorysu kříže skalenským stavitelem Andreasem Kirschnekem podle plánů arch. Emila Glockera. Pochází z roku 1888. Doklad funerální kultury v regionu vyšší střední třídy na konci 19. a poč. 20. století. Památkově chráněná.

Zámek byl postaven na základech starší tvrze r. 1672 J. Hartvíkem Nosticem. Ve druhé pol. 19. století byla původní raně barokní stavba přestavěna pseudogoticky. Nyní v něm sídlí Sokolovský okresní archiv.