Turistické cíle v okolí obce Krajková

Kašna – dílo berlínského sochaře von Uechtritze – vznikla roku 1898 u příležitosti 50. výročí nastoupení císaře Františka Josefa I. V 50. letech byla přemístěna do parku v místě čtvrti Butterscheibe, zničené při náletu v dubnu 1945, brzo však byla demontovány. Na náměstí se vrátila roku 1998.

Zámek přestavěn z původní tvrze někdy kolem r.1770 Karlem Antonínem Perglárem z Perglasu ve tvaru pravidelného čtverce. Stěny zdobeny mezipatrovou a korunní římsou. Stavbu kryje mansardová střecha. Vstup od severu dveřmi uprostřed trojosého průčelí.

Terénní náznaky keltského tvrziště z doby bronzové. Naposledy osídlené ještě ve 13. stol.

Na místě původní tvrze byl koncem 18. století vybudován pozdně barokní zámek. Ten patřil městu Kynšperk nad Ohří. Po roce 1945 připadl armádě, po jejím odchodu zpustl a změnil se v ruinu. Po roce 2004 byl zámek i s parkem obnoven. V současnosti slouží jako hotel.

Původně barokní hřbitovní kaple na starém městském hřbitově, postavená roku 1719. Pozdně barokně přestavěna v letech 1772–74 arciděkanem Karlem Müllerem. R. 1772 vyzdobena freskami Eliáše Dollhopffa. Vyhořela roku 1874. Rekonstruována v pol. 90. let 20. století. Dnes slouží pravoslavné církvi.

Barokní obdélná stavba z r. 1776 se sedlovou střechou, krytou eternitovými šablonami. Zadní část zaoblená. Nad vchodem malý sanktusník bez zvonu, s kovaným křížem. Dveře (jen mříž) a okna chybí, zachována pískovcová ostění. V chudém interiéru pouze jednoduchá výzdoba. Zchátralá kaple čeká na opravu.

Kamenná kašna, snad z konce 17. století. Socha sokolníka – podle pověsti zakladatele města – je z roku 1674, nádrž je typově podobná zámecké kašně z let 1672–1673. Na náměstí byla umístěna až v roce 1717. Kašna připomíná chmelařskou tradici Sokolovska – sloup je zdoben chmelovými výhonky.

Klášter dominikánů v Chebu byl založen 1294 na ploše prázdné po požáru města 1270. Dokončen asi 1387. V 15. a 16. stol. úpadek, 1642 se zřítila část budov. Barok. obnova 1674–1722. Klášter zanikl 1950, konvent slouží místnímu divadlu, kostel funkční.

Klášter vybudoval Jan Hartvik Nostic pro řád kapucínů v l. 1663–67. Svému původnímu účelu sloužil do r. 1950, kdy byl zlikvidován státní bezpečností. V 50. letech v něm sídlila armáda a po ní Městský podnik bytového hospodářství. Kostel sloužil jako sklad, v současné době hledá nové využití.

Komplex barok. kostela Nanebevzetí P. Marie a sv. Maří Magdaleny s klášterem křižovníků byl vybudován na místě staršího kostela v l. 1687–1728 dle plánů Kryštofa Dientzenhofera. Vyhlášené poutní místo. Bohatá, převážně barok. výzdoba i výbava, vytvořená výjimečnými umělci. Rekonstrukce v l. 2009–11.

R.1817 objeven Solný pramen a pak pramen Luční. Oba zakryty dřevěnými pavilóny. Stavba nynější kolonády provedena v l. 1839-43 plzeňským stavitelem Filousem. Pozdně klasicistní stavbu zapadající do parkového prostředí tvoří tři v ose propojené pavilony. Dominantním je převýšený centrální pavilon.