Turistické cíle v okolí obce Krajková

nebo vyberte

Krajková

Karlovarský kraj,  Sokolov  (SO)
Nalezeno celkem 113 záznamů, 7 / 10 stran, vyhledáno za 0.18 sec
 Medard
400.0 m. n.m.
antropogenní jezero
voda - jezero, zachovalý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Habartov
Jezero Medard vzniklo poblíž Sokolova zatopením jámy povrchového hnědouhelného dolu zčásti důlními vodami a zčásti vodou z Ohře v letech 2008-2016. V současnosti má rozlohu 493 ha při maximální hloubce 50 m. Předpokládá se jeho využití k nejrůznějším rekreačním účelům.
 městský dům č. p. 125
465.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Skalná
Městský částečně hrázděný a roubený dům z 18. století, se zděným přízemím z počátku 19. století, se stodolou a složitým stavebním vývojem. Mimořádně hodnotný areál usedlosti v centru města.
 metorologický sloup
431.0 m. n.m.
technická památka, zachovalý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Františkovy Lázně
Meteorologický sloup zprovozněn r. 1882. Původně stál u dnešních Plynových lázní a počátkem 20. stol. přemístěn na současné místo. Významné informační místo pro lázeňské hosty s údaji důležitými z hlediska lázeňských procedur. Na konci r. 2007 rozhodnuto o obnovu sloupu.
 Michal
452.0 m. n.m.
antropogenní jezero
voda - jezero, zachovalý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Sokolov
Michal je antropogenní jezero, první na Sokolovsku, které vzniklo zatopením zbytkové jámy po těžbě hnědého uhlí. Má rozlohu 29 ha pří maximální hloubce necelých 6 m a slouží jako rekreační areál s atrakcemi. Pyšní se nejdelším tobogánem u nás. Slouží veřejnosti od r. 2004.
 Mostov
zámek - původní tvrz, zachovalý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Mostov
Bývalá tvrz byla v roce 1693 Janem Bedřichem Perglarem přetavěna na barokní zámek. První zmínka o osadě Mostov pochází z roku 1353, o tvrzi slýcháme až roku 1520.
 Nejdek
568.0 m. n.m.
hrad, zřícenina, nepřístupno, Karlovarský kraj, Nejdek
Hrad s gotickými prvky založen ve 14 .stol. Zakladatelem hradu byl zřejmě Konrád Plik z Plikenštejna. Roku 1623 hrad získal Nejdek Heřman Černín z Chudenic. Nyní z hradu zbyla jen věž z neomítnutého zdiva.
 Nejdek
568.0 m. n.m.
zámek, zachovalý, příležitostně, Karlovarský kraj, Nejdek
Zámek původně ze 17. stol. postavený za Černínů, mnohokrát upravován, který roku 1857 zcela vyhořel. Za Jindřicha Kleista postaven znovu a do dnešní podoby upraven továrníkem Moritzem von Konigswartem roku 1889.
 Neuhaus
Šneky
hrad, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Karlovarský kraj, Plesná
Zaniklý hrad. Dnešní ves Plesná zmiň. r. 1185 jako majetek waldsasského kláštera. Ves získal r. 1348 Rüdiger ze Sparneku a stala se součástí panství Luby a později Vildštejn. Hrad zmiň. až v 18. stol. Zničen pravd. r. 1519 vojenskou akcí města Chebu.
 Pajndl
968.0 m. n.m.
Tisovský vrch
věž - rozhledna, zachovalý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Tisová
Rozhledna vysoká 18 m vystavěna v l. 1895–1897 Krušnohorským spolkem z Nejdku (stavitel Schöberle). R. 1908 přistavěna turistická chata. Během II. sv. války chata zanikla a rozhledna začala chátrat. V l. 1986–1987 provedena rekonstrukce, r. 1997 znovu opravena a r. 1998 obnovena turistická chata.
 Plikenštejn
Plickenstein, Blöimstoan
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Karlovarský kraj
Pozůstatky hrádku Plikenštejna uprostřed Slavkovského lesa na skále nad Lobezským potokem. Založen zřejmě počátkem 14. století, zanikl během 15. století. Jediným fyzickým pozůstatkem hrádku otvor na vrcholu hradní skály, jenž sloužil nejspíš k ukotvení plošiny, na které sídlo stálo.
 poutní kostel sv. Jakuba Většího
720.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Karlovarský kraj, Sněžná
Kostel sv. Jakuba Většího ve Sněžné (Schönau) je doložen od 14. stol., nynější podobu získal kolem r. 1720. V 17. stol. vznikla poutní tradice ke středověké sošce sv. Jakuba. Nyní filiální kostel ve farnosti Kraslice s měsíčními sobotními bohoslužbami v letním období.
 pramen Natálie
442.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Františkovy Lázně
Neoklasicisní kolonáda Natáliina pramene byla postavena roce 1931 podle projektu františkolázeňského architekta ing. Oskara Sgustava. Kolonádu tvoří vzdušná trojkřídlá budova půdorysu písmene U. Stavbě dominuje centrální pavilon středního křídla. Pramen znám už od roku 1880, zachycen roku 1912.