Turistické cíle v okolí obce Krajková

V poměrech české gotiky zcela výjimečná stavba kostela sv. Bartoloměje (pův. sv. Ducha) vznikla 1414 u staršího špitálu tohoto českého rytířského řádu (v Chebu od 1271). Kostel 1673 přesvěcen, komenda a špitál přest. 1685–95. Dnes galerie a hotel.

Vedle Železné hůrky jižně od Chebu patří Komorní hůrka mezi nejmladší české čtvrtohorní sopky. O průzkum této přírodní památky, chráněné od r. 1933, se zasloužil též německý básník J. W. Goethe se svými šlechtickými přáteli. Nejlépe turisticky přístupná je z Františkových Lázní nebo Chebu.

Farní kostel Božího Těla v Kraslicích je monumentální trojlodní novorománská bazilika z let 1892-1896 se soudobým vybavením většinou z dílny Ferd. Stuflessera z tyrolského St. Ulrichu am Pillersee. Z původního kostela je barokní krucifix, dvojice andělů světlonošů, mosazný lustr a trojice zvonů.

Barokní kostel stojí na místě původního kostela, který byl postaven patrně ve 13. stol. cisterciáckými mnichy. Roku 1286 získal patronát nad kostelem řád křížovníků s červenou hvězdou. Řád nechal kostel zbourat a v l. 1721–1727 vystavěl nový barokní kostel pod vedením Jana Volfganga Braunbocka.

Kostel postaven v letech 1815 až 1820. Jedna z nejčistších sakrálních empírových staveb v Čechách. Věž se třemi zvony (dva ze zaniklé kaple sv. Jana Nepomuckého) přistavěna koncem 19. století. Malířská výzdoba od Viléma Kandlera. Rekonstruován v letech 1935 a 2004-2004.

Římskokatolický kostel sv. Erharda či Erharta v Tatrovicích (Dotterwies) je gotického původu, dnešní podoba pochází z r. 1555. Byl barokizován v 18. stol. a opravován v 19., 20. i 21. stol. Nyní filiální ve farnosti Chodov bez pravidelných bohoslužeb.

Původní sokolovský farní kostel, doložený ve 13. stol. byl zničen v roce 1632 saským vojskem. V letech 1632–37 byl opraven a přestavěn pozdně renesančně. Barokní úpravou prošel v letech 1671–8. Věž, ovlivněná saskou renesancí, byla přistavěna v letech 1680–81. Zařízení kostela je převážně barokní.

Gotický, možná již románský kostel byl přestavěn renesančně, po požáru r. 1740 opraven barokně. Jednolodní orientovaná stavba s pravoúhlým závěrem a sakristií od jihu, V západním průčelí hranolová vstupní věž. Vybavení kostela pochází z konce 18. a počátku 19. stol., náhrobníky renesanční.

Původně farní kostel poprvé připomínán r. 1298. Barokně přestavěn v letech 1704-1709 stavitelem W. Braunbockem a A. Sandnerem. Jednolodní kostel typu il Gesu (v okrese ojedinělý) s podélným presbytářem a věží (dokončena až r. 1901) ve východním průčelí. Zařízení novodobé. Památkově chráněný.

Původně gotická kaple připomínána roku 1361, později kostel. Četné přestavby, zejména na poč. 17. století po velkém požáru. Orientovaná stavba s dlouhou obdélnou lodí a polygonálním závěrem, za ním hranolová věž s jehlancovou střechou. Mobiliář převážně barokní, na vnější zdi renesanční náhrobníky.

Pův. románský kostel z 12. stol. přestavěn r. 1692 barokně. Po 2. svět. válce zchátral a byl vykraden. Po r. 1990 rozsáhle renovován a doplněn na náklady německých rodáků. Od r. 1988 chráněn jako kulturní památka, jednou ročně pamětní mše.

Kostel sv. Kunhuty v Královském Poříčí románského původu je prvně doložen r. 1240, v 18. stol. byl barokně upraven a vybaven vnitřním zařízením. Nyní filiální ve farnosti Sokolov bez pravidelných bohoslužeb.