Turistické cíle v okolí obce Kostelní Bříza

nebo vyberte

Kostelní Bříza

Karlovarský kraj,  Sokolov  (SO)
Nalezeno celkem 113 záznamů, 6 / 10 stran, vyhledáno za 0.17 sec
 Kostelní Bříza
Kirchenbirk
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Karlovarský kraj, Kostelní Bříza
Tvrzištní pahorek připomíná tvrz, která byla postavena cca na přel. 13. a 14. stol., kdy vesnice patřila k nothaftským a poté leuchtenberským lénům. Od poč. 15. stol. do 30. l. 17. stol. v majetku Steinbachů ze Steinbachu, kteří postavili poč. 16. stol. ve vsi nové sídlo a tvrz poté zřejmě zanikla.
 Krásenský vrch
801.0 m. n.m.
věž - rozhledna, zachovalý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Krásno
Kamenná rozhledna na Krásenském vrchu byla postavena v letech 1933–5 dle návrhu místního sochaře W. Russe a architekta Fr. Hoffmanna. Inspirací k neobvyklému spirálovému tvaru byl minaret v mezopotámské Sámaře.
 Křížky a Upolínová louka
817.0 m. n.m.
národní přírodní památky
příroda - vrch, zachovalý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Prameny
Dvě sousedící národní přírodní památky, vyhlášené v letech 1962 a 1990 k ochraně vzácné flory a fauny na hadcovém podkladu mezi obcemi Prameny, Mnichov u Mariánských Lázní a Nová Ves u Sokolova. Nejvzácnější zdejší chráněná rostlina je endemický rožec kuřičkolistý.
 Krudum
835.0 m. n.m.
věž - rozhledna, zachovalý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Horní Slavkov
Ocelová rozhledna (50 m, 835 m n. m.) byla postavena na místě pův. kamenné Kempfovy rozhledny (10 m), která zde stávala v l. 1932–81 (v 2. pol. 20. stol. zchátrala, stržena). Nová rozhledna byla postavena r. 2008 ve spolupráci spolku Krudum o.p.s. a společností Loketské městské lesy a Český Telecom.
 Kynšperk nad Ohří
hrad, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Karlovarský kraj, Kynšperk nad Ohří
Hrad založený na počátku 13. století pravděpodobně králem. V roce 1434 ho zástavou získávají Šlikové. Za Šliků proběhla velká přestavba hradu. Na počátku 17. století uváděn jako pustý. V 19. století rozsáhlé zříceniny rozebrány na stavební materiál.
 Kynžvart
zámek, zachovalý, v návštěvních hodinách, Karlovarský kraj, Lázně Kynžvart
Meternichovský zámek vystavěný v letech 1681 - 1691. Dnešní podobu klasicistní vily dostal přestavbou z barokního zámku. Cenné jsou stylové klasicistní interiéry. Okolo rozsáhlý anglický park s drobnými romantickými stavbami.
 Kynžvart
hrad, zřícenina, volně přístupno, Karlovarský kraj, Lázně Kynžvart
Hrad založen v 1. třetině 14. století, od r. 1434 zastavován (Šlikům, Gutštejnům aj). R. 1547 zabaven Šlikům a prodán Plavenským, při koupi městem r. 1603 již zpustlý. R. 1647 dobyt Švédy. Dochováno torzo paláce, věží a hradeb, valy a příkopy.
 Lipnice
Littmitz
zámek - původní tvrz, zaniklý, nepřístupno, Karlovarský kraj, Vintířov
Tvrz rytířů z Lipnice ze 14. stol., v 16. stol. v majetku Vorreiterů a Fictumů. Od r. 1644 v držbě Nosticů, kteří ji přestavěli na zámek. R. 1719 jej získalo město Loket, r. 1815 prodán J. D. Starckovi. R. 1835 zbořen či přestavěn na pivovar. Zámek a obec zanikly v 70. letech 20. století.
 Lítov
zámek, zachovalý, nepřístupno, Karlovarský kraj, Habartov
Pozdně barokní zámek postavil po r. 1766 Adam Löw. Je to obdélná dvoupatrová budova s valbovou střechou a věžičkou s cibulkou uprostřed, s mansardami s římsami, volutami a barokními okny, stěny zdobeny poloobloukovými římsami. Nyní je pěkně opraven.
 Loket
hrad, zachovalý, v návštěvních hodinách, Karlovarský kraj, Loket
Gotický královský hrad založen ve 13. stol. na místě starší románské stavby, rozšířen v době Václava IV. a v 16. stol. upraven. V 19. stol. částečně rozbořen, zřízena věznice. Od r. 1898 je zde městské muzeum.
 Loket – MPR
413.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Loket
Městská památková reservace v Lokti byla vyhlášena 1950, obnovena 1979. Ani to nezabránilo rozsáhlým demolicím v samém centru města. Po roce 1990 proběhla rozsáhlá obnova domovního fondu i hlavních dominant (viz samostatná hesla).
 Manský dvůr
550.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, v návštěvních hodinách, Karlovarský kraj, Dolní Žandov
První písemná zmínka o Manském dvoře pochází z roku 1242, kdy byl na dvoře uváděn Konrád z Hohenbergu. Během staletí se ze srtážního místa proměnil ve velkostatek. Jde o soustavu budov v chebském stylu.