Turistické cíle v okolí obce Kostelní Bříza

Jednopatrová renesanční budova, postavena kolem roku 1540. Po požáru ve 30. letech 17. století byla přestavěna do dnešní podoby. Tehdy zde byl i městský šenk a archiv. Jako radnice sloužila do 50. let 20. století, poté zde sídlila společnost Sokolovská uhelná. Ta budovu v roce 1995 zrekonstruovala.

Zaniklý hrad zmíněný v pramenech pouze v letech 1328 a 1370. Spolu s Chlumskou horou majetkem rytířů z Reissengrünu. Po vymření rodu v 15. století zanikl. Není známo, kde a kdy stával, ani jak vypadal.

Kolem r. 1300 získává Šabinu Eckehard Nothaft. V r. 1309 klášter Waldsassen. Od poč.16. stol vlastní Šabinu Perglerové, pravděpodobně oni zde staví tvrz. V rozmezí l. 1551–1621 vlastní Šabinu rod Stolzů. V r. 1765 kupuje Šabinu František Václav hrabě Nostitz a tvrz prodělala barokní přestavbu.

Betonový obloukový most z let 1934–5 (Ing. arch. Adolf Benš) přes údolí Ohře na západním konci starého města nahradil řetězový most, postavený 1834–6 (Ing. L. Wöllner). Proti svému předchůdci svým masivním zjevem negativně ovlivnil panorama města.

Na území přírodní památky Sirňák se nacházejí mofety čili výrony oxidu uhličitého s přítomností sirovodíku ve sníženině zaplněné vodou. Vývěry plynů lze pozorovat i přímo v řečišti Teplé. Voda v tůních vypadá, jako by se vařila, je však studená. K lokalitě u Ovesných Kladrub nevede žádná cesta.

Barokní sloup se sochou Panny Marie z r. 1709 je patrně morový sloup postavený zásluhou místního občana Andrease Normanna za morové epidemie. Od r. 1958 je chráněnou kulturní památkou.

Sloup se sochou Trpícího Krista je barokní dílo neznámého autora z r. 1710 s neobvyklým tématem. Stojí při stěně kostela sv. Markéty a od r. 1958 je zapsán v seznamu kulturních památek.

Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice je pozdně barokní dílo Johanna Wildta z Lokte a pochází z roku 1806. Vzniklo nákladem místního měšťana Benedikta Ziklera. Od r. 1958 je chráněnou kulturní památkou.

Smírčí kříž, který se nachází v lesích severně od města Lázně Kynžvart, je lidová práce ze žuly bez jakéhokoli textu nebo reliéfu. Od r. 1998 je zapsán v seznamu kulturních památek.

Vysoký kamenný kříž bez jakéhokoli nápisu nebo reliéfu stojí od roku 1991 u hřbitovní zdi při kostele sv. Oldřicha v Dřenicích. V letech 1961-1990 byl zatopen přehradními vodami. Od r. 2000 je památkově chráněn.

Kamenný latinský kříž, vytesán z jednoho kusu kamene s netypickým dříkem kruhového průřezu. Rozměry má 106 × 66 × 23 cm. Na čelní straně je ne zcela zřetelný symbol – snad obouruční meč, na zadní je rytina popisovaná některými autory jako kříž se zdvojeným monogramem Jména Ježíše Krista „IHS“.

Hrubě tesaný žulový smírčí kříž neznámého stáří stával původně u Horního mlýna (Massa-Mühle) u obce Stružná. O jeho původu ani účelu není nic známo, na kříži není žádný symbol ani nápis. V roce 1991 byl nalezen povalený v hromadě kamenů, poté byl očištěn, opraven a přenesen na současné místo.