Turistické cíle v okolí obce Kostelní Bříza

Barokní sousoší z roku 1746 nechal zhotovit sokolovský arciděkan Jan Stephelin. Socha světce je doplněna soškami andílků. Na trojbokém podstavci jsou reliéfy, znázorňující výjevy z legendy o sv. Janu Nepomuckém.

Hospodářský dvůr vybudovaný v tradičním chebském stylu v roce 1922. Odkoupen obcí a opraven v letech 2005–2006, nyní Centrum tradičních řemesel.

Rokokové sousoší sv. Jana a Pavla na mohutném a bohatě zdobeném podstavci nechali vytvořit Franz Anton a Franziska Stowasserovi r. 1844. Bylo vysoké 4,2 metrů, postavy světců měly jen 1,3 m. Památka chátrala po odsunu německých obyvatel a začátkem 60. let byla povalena, vrcholové sousoší zmizelo.

Skupina žulových věží nad Ohří, označovaných jako Zkamenělá svatba. Od r. 2007 jsou skály chráněny jako národní přírodní památka. Opředeny pověstmi o Janu Svatoši (Hans Heiling), bájném knížeti duchů loketského kraje. Inspirovaly řadu umělců, včetně J. W. Goetheho, bratří Grimmů či Viléma Mrštíka.

Původně tvrz ze 14. stol., upravená v průběhu 16. stol a přestavěná na přelomu 18. a 19. stol. na hostinec, stojící na pohorku se zbytky příkopu, na severní straně hlubokého až 4 m. Nemovitá kulturní památka a dnes spíše ukázka hrázděné architektury.

Trojiční sloup uprostřed loketského náměstí byl postaven roku 1719 snad podle návrhu žlutického O. J. Wendy. Sochařské práce provedli J. K. Stilp a J. J. Grobisch, kamenické otec a syn Lambachovi.

Rozsáhle tvrziště v podobě pahorku, příkopu a valu (zahrady čp. 15., 16. a 17.), původně tvrz rytířů z Týna ze 14. stol. Od poč. 16. stol. v majetku Vorreiterů, od kterých ji rytíři z Týna vykoupili zpět. Od r. 1599 součástí majetku Šliků, tvrz poté opuštěna, v 18. stol. zpustlá, postupně zanikla.

Přírodní rezervace Vlček z r. 1966 se rozprostírá na Vlčím hřbetě v CHKO Slavkovský les na rozloze 59,5 ha. V hadcovém podloží je vysoká koncentrace těžkých kovů, především niklu, chromu a kobaltu, což způsobuje toxicitu, která je důvodem výskytu a ochrany specifické hadcové vegetace.

Vodní nádrž Horka je přehradní nádrž z let 1966-1969 na Libockém potoce vybudovaná jako vodárenská pro sokolovskou oblast a zajištění minimálního průtoku. Dalším účelem je ochrana proti povodním a výroba elektrické energie. Její nepřístupná hráz vytváří jezero o rozloze 130 ha a hloubce až 38 m.

Vodní nádrž Jesenice je přehrada jihovýchodně od Chebu na řece Odravě z let 1957-1961. Její délka je 12 km při maximální hloubce 24 m. Po hrázi vede silnice I/21 z hraničního přechodu Vojtanov do Plané u Mar. Lázní. Přehradní nádrž slouží především rekreaci.

Vodní nádrž Mariánské Lázně z let 1894-1896 je nejstarší přehrada se zděnou hrází v Česku. Leží v Maxově údolí na Úšovickém potoce. Vodní dílo je součástí vodohospodářské soustavy Podhora–Mariánské Lázně. Z důvodu ochrany vodního zdroje nejsou hráz ani její okolí přístupné.

Nejmladší sopka v České republice ze čtvrtohor objevená ve 2. pol. 19. století při těžbě strusky na zpevňování cest. Název sopky souvisí s těžbou železné rudy v okolí.