Turistické cíle v okolí obce Vidžín

Na hraně strmého svahu nad pravým břehem Starého potoka byl v letech 1750–52 místo starší stavby postaven kostel sv. Jakuba Většího. Je obklopen hřbitovem, severně od něj rozsáhlý farní areál s troskami hospodářských budov. Dominuje celému údolí.

Pozdně barokní kostel v Teplé postaven 1762–5 na místě statyně, poprvé připomínané 1384 a přestavěné 1667–94. Projekt V. Hausmanna dokončen stavbou ambitů 1808–38. Po roce 1945 zchátral, dnes spravován z kláštera.

Bečovský farní kostel postavený 1763–7 dle plánů F. Pöperleho na místě gotické stavby, zničené požárem roku 1760. Horní část věže podle původních plánů postavena 1885. Po roce 1945 zchátral, probíhají nejnutnější opravy.

Kostel sv. Jiří gotického původu stojí v téměř vylidněné vsi Luková, části města Manětín. Ve 20. stol. byl mnohokrát vykraden, takže se v něm kromě lavic nic nezachovalo. Od r. 2012 je v něm výstava tajemných soch plzeňského studenta Jakuba Hadravy, která přitahuje značný zájem veřejnosti.

Kostel v Kobylém se připomíná roku 1367. Současná stavba zřejmě pochází z období po požáru 1833, využití starších konstrukcí není vyloučeno. Po roce 1945 zpustl, současný stav se blíží havárii.

Na místě staršího kostela, zmiňovaného poprvé 1365 postavili tepelští premonstráti v letech 1834–8 dle projektu P. Nobileho současnou empirovou stavbu. Vnitřní zařízení převážně soudobé. Po roce 1945 zchátral.

Chátrající kostel sv. Michaela archanděla v Michalových Horách je raně barokní stavba z konce 17. stol. s věží z r. 1797. Církevně nevyužívaná stavba je od r. 1958 kulturní památkou.

Původně gotický farní kostel sv. Michaela Archanděla pochází z první poloviny 14. století. Za husitských válek pobořen. Od r. 1608 luteránský. Za třicetileté války pobořen Švédy. V letech 1651-1653 přestavěn barokně, v letech 1814-1815 klasicistně. Po roce 1945 chátral, opravy začaly v roce 2006.

Kostel sv. Mikuláše v Pernarci je gotického původu, doložen r. 1360. Empírově upravován a rozšířen v letech 1820-1822 a pak na přelomu 19. a 20. stol. Vnitřní zařízení vesměs z 19. stol. Nyní filiální ve farnosti Dolní Bělá, bez pravidelných bohoslužeb.

Raně gotický, barokně upravovaný kostel přibližně na půli cesty ze Žlutic do Verušic, v současnosti slouží jako hřbitovní pro obě místa. Obklopen hřbitovem, kolem jehož zdi roste skupina velkých lip, zdaleka viditelných.

Původně románský kostel postavený koncem 12. století (dochována věž a loď). Ve 14. století nahradil původní apsidu gotický presbytář, roku 1807 došlo k pozdně barokní přestavbě (okna, tribuna, snížení věže). Po roce 1945 zpustl.

Kostel z počátku 13. století založil u svého sídla Všebor Hrabišic. Původně románská stavba s prvky nejstarší gotiky (podvěžní prostor), upravena ve 14. stol. goticky a 1696 barokně, pozdější přístavky. Po roce 1945 zpustl.