Turistické cíle v okolí obce Vidžín

Hrad založen po r. 1330 Janem Lucemburským, od konce 14. stol. zastavován. Po r. 1434 dobyt, od r. sídlem Gutštejnů, po nich královský. R. 1547 zabaven Pluhům z Rabštejna a vypálen, poté zpustnul. Dochovány zříceniny paláce a hradeb, valy a příkopy.

Tvrz postavil Litold Černý z Hrádku v první třetině či druhé polovině 14. století, u tvrze stával poplužní dvůr. Nejpozději po připojení Prohoře ke Žluticím na konci 16. stol. tvrz zanikla. Dochováno oválné tvrziště s podstatnou částí vodního příkopu. Sklep na tvrzišti je až z doby po zániku tvrze.

Stavba z počátku 18. století v severovýchodním rohu tepelského náměstí naproti závěru farního kostela. Dnes slouží jako sídlo lesní správy.

Barokní bečovská radnice postavená po roce 1760 J. Moikem a N. Heydlem na místě starší stavby. Zadní část ubourána 1851 při stavbě okresního soudu, oprava 1898 a v 90. letech 20. století.

Stará toužimská radnice vznikla snad zároveň s městem, poprvé doložena 1620. Úpravy po požárech, poslední 1847 do empirové podoby. Dochovány gotické a renesanční vnitřní prostory.

Radnice v Úterý pochází z roku 1561, i přes opravy po požárech 1694 a 1719 si zachovala původní vzhled ve stylu severské renesance. Pravděpodobně jediná polohrázděná radnice v českých zemích byla opravena po roce 1990.

Původně pozdně gotický dům z konce 15. či počátku 16. století na základech raně gotického objektu ze 13. století. Poprvé uváděn roku 1537. Před rokem 1597 byl přestavěn renesančně, po požárech roku 1779 pozdně barokně obnoven. R. 1837 přestavěn klasicistně. Památkově chráněn od roku 1994.

Dobře patrné tvrziště 500 m od vsi. Ves založena pravděpodobně během 12. stol., avšak první zpráva o ní je z r. 1273, kdy byla v držení tepelského kláštera, a to až do 15. století. Tvrz založil pravděpodobně klášterní man. Dodnes se dochovala plošina tvrze beze stop staveb a val s příkopem.

Kovový kříž na kamenném podstavci zřídil počátkem 19. století mlynář F. Ludwig Rohrer. Po odsunu německých obyvatel přestal být udržovaný, chátral a byla odlomena jeho kovová část. V roce 2024 byl péčí příznivce a podporovatele Skoků Dušana Kejmara a kamenického mistra Marcela Stoklasy kříž obnoven.

Hradiště nad ohybem Úterského potoka s nálezy keramiky z pozdní doby bronzové a raného středověku. Zbytky valů a příkopů neznámého stáří, dnes osada Šipín s kostelem sv. Barbory.

Na území přírodní památky Sirňák se nacházejí mofety čili výrony oxidu uhličitého s přítomností sirovodíku ve sníženině zaplněné vodou. Vývěry plynů lze pozorovat i přímo v řečišti Teplé. Voda v tůních vypadá, jako by se vařila, je však studená. K lokalitě u Ovesných Kladrub nevede žádná cesta.

Raně barokní sloup se sochou sv. Alžběty z první třetiny 17. století dala postavit hraběnka Elisabetha z Kokořova, rozená Seydlic ze Schönfeldu. Po roce 1945 sloup chátral. Při výstavbě panelového sídliště byl odstraněn z původního místa a na počátku 21. století byl obnoven na novém místě nedaleko městského muzea.