Turistické cíle v okolí obce Vidžín

Původně gotický kostel v Útvině z první čtvrti 14. stol., připomínaný poprvé 1354 jako filiální k Přílezům. Fara od r. 1369, přestavba koncem 14. stol. Spolu s městečkem poškozen 1469, obnova po 1478. Barokní úprava 1706, obnova po požáru 1870.

Kostel Všech svatých v Boněnově je novorenesanční stavba z let 1877-1878, která nebyla od r. 1986 využívána a r. 1990 se částečně zřítila. Před demolicí ji zachránil Občanský spolek pro obnovu tepelského regionu, který od r. 2009 úspěšně zajišťuje její postupnou obnovu.

Kamenná rozhledna na Krásenském vrchu byla postavena v letech 1933–5 dle návrhu místního sochaře W. Russe a architekta Fr. Hoffmanna. Inspirací k neobvyklému spirálovému tvaru byl minaret v mezopotámské Sámaře.

Žulový kámen s rozměry 43 cm x 40 cm x 21 cm. Z jižní strany je cca 10 cm vysoký reliéfní řecký kříž s rytinou stejnotvarého kříže uprostřed. Na zadní hladké stěně je nečitelný text a datace patrně 1525 (nebo 1515). Údajně připomíná popravu rebelů v roce 1525. Památkově chráněný je od 10. 9. 1992.

Barokní zámeček uvnitř poplužního dvora tepelských premonstrátů postaven v 2. polovině 17. stol. jako dílo Kr. Dienzenhofera, hosp. budovy pocházejí z 18. stol. Letní sídlo opatů po r. 1945 znárodněno, sídlo šlechtitelské stanice a statek. Nyní prázdný, devastovaný, bez využití a na prodej.

Pozdně barokní trojboká zděná boží muka nechal vystavět v roce 1811 žlutický lékař Franz Kunz. Roku 1845 byla poničena bleskem a následně obnovena. Po roce 1945 chátrala. V letech 1983-1984 byla rozebrána a znovu sestavena na novém místě, několik desítek metrů severně od původního stanoviště.

Zříceniny hradu či tvrze, vzniklého patrně v pol. 16. stol., snad na ochranu šlikovských stříbrných dolů. S úpadkem dolování po třicetileté válce zanikl. R. 1794 první zmínka zříceniny staré tvrze v pramenech, starší středověký původ nelze vyloučit.

Tvrziště na ostrůvku u břehu Dolního Lhoteckého rybníka. Nedochovala žádná písemná zmínka o tvrzi, která asi nestála dlouho. Povrchové nálezy datují živé období do 14.století. Zaniklá ves, jejímž centrem tvrz byla, je zmíněna až v roce 1544.

Raně barokní zámek z 2. pol. 17. stol. na místě gotické tvrze ze 13. století, v 16. stol. renesančně přestavěné. V 1. polovině 18. století přestavěn vrcholně barokně, koncem století klasicistně. Po roce 1945 sloužil jako byty a sklad, koncem 70. let byl opuštěn a postupně se proměnil ve zříceninu.

Zaniklý hrádek na vrcholu Malého Špičáku. V roce 1394 je zmíněn predikát „z Malšína“, ale první přímá zmínka je až z roku 1520, kdy je uveden jako pustý zámek. Archeologické nálezy dokládají život na hrádku do 2.poloviny 13.století.

Mariánský sloup na toužimském náměstí z roku 1705 se sochou Madony. Z původní balustrády zůstaly rohové pilíře se sochami sv. Floriána, Josefa, Janů Křtitele a Nepomuckého.

Bečovský mariánský sloup byl postaven roku 1680 nákladem Jana Adama z Questenbergu. Opraven 1891 a 1994–5, kdy byla původní socha přenesena do zámku a nahrazena kopií.