Turistické cíle v okolí obce Krukanice

Patrový zámek vystavěn v letech 1760-1770 v místech gotické tvrze. Dvoukřídlá patrová budova postavená na půdoryse písmene L, s mladším přízemním přístavkem. Na hřebeni mansardové střechy věžička krytá cibulovitou bání.

Městská památková zóna Úterý chrání od roku 1992 kromě významných solitérů (viz hesla) i unikátně zachovalou maloměstskou zástavbu ze 14.–19. století, ze značné části hrázděnou, doplněnou drobnou sakrální i užitkovou architekturou a plastikou.

Vodní nádrž Hracholusky vznikla na řece Mži vybudováním sypané hráze v letech 1959–1964. Hráz dlouhá 270 m, široká v koruně 5 m a vysoká 27 m vytváří jezero o rozloze 490 ha a délce 22 km. Slouží jako zásobárna průmyslové vody, k výrobě elektřiny a rekreaci. V sezóně je zavedena lodní doprava.

Hrad založen Hroznatovci na přelomu 13. a 14. stol. V l. 1484–88 na Vrtbě seděl Jan Habart ze Stochovic. R. 1511 hrad drželi Rabštejnové, kteří ho r. 1538 prodali Sebastiánovi Markvartovi z Hrádku, poté opuštěn. Zbyly jen mohutné valy a příkopy.

Zaniklý hrad. Zmiňován v letech 1212-1269 v majetku Hrdibora ze Všerub a jeho potomků. V letech 1378–1379 majitelem Jindřich z Rabštejna a v letech 1385–1520 Gutštejnové. Za Kokořovských z Kokořova hrad nebyl obýván a zpustl. V místě je románský kostel sv. Martina.

Hradiště nedaleko Hodovíze poprvé zkoumal plzeňský badatel Petr Rožmberský v roce 1980 a nálezy z jedné sondy datoval do doby halštatské. Opevněná lokalita byla chráněna z jihozápadní strany dodnes patrným kamenným valem a ze severu příkrými svahy padajícími do údolí potoka Chladné.

Minerální pramen, jehož vynikající vodu využívali místní lidé od pradávna. Záznamy o kyselce dokládají v 17. stol. premonstráti z kláštera v Teplé, zmiňují ji také staré německé vlastivědné knihy. V r. 1999 byla studánka obnovena a zrekonstruována, zároveň byl vystavěn zastřešující altán.

Barokní fara při kostele sv. Jakuba ve Vidžíně postavena r. 1753 klášterem premonstrátů v Teplé a sloužila jako letní sídlo opatů. Nyní soukromé ubytovací a stravovací zařízení zvané Zámecká fara s možností prohlídky. Objekt od r. 1958 památkově chráněn.

Tvrziště s částečně dochovaným vodním příkopem. Tvrz je poprvé připomenuta v roce 1433 jako majetek Petra Selika z Luhova. Není zřejmé, zda tvrz vystavěl církevní a nebo světský vlastník. Držiteli mohli být i klášterní maníci.

Hřbitov založený zřejmě v první polovině 16. stol., sloužil zejména zpočátku jako spádový pro plzeňskou oblast. V průběhu 2. svět. války takřka celý zničen nacisty. Dochováno pouze kolem 20 náhrobků a zbytky ohradní zdi.

Židovský hřbitov založený po r. 1760. Po zániku židovského osídlení před 2. světovou válkou chátral. Kompletně zrekonstruován v letech 2010-2011. Nyní obsahuje něco přes 100 zachovalých náhrobků, převážně z období druhé poloviny 19. stol. až do 2. světové války.