Turistické cíle v okolí obce Nová Huť

Stopy dle nálezů po zaniklé vsi ze 13. stol u křižovatky cest Losiná Nebílovy a Chválenice a Nebílovský Borek . Ve 14. stol zde vznikla tvrz po které je dodnes patrné tvrziště. Později byl k tvrzi přistavěn dvůr. V letech 1534 1555 a 1562 je několikrát zmiňována ves Džbánek, ale už jako pustá.

Dům čp. 64/III byl postaven při šťáhlavské silnici před rokem 1869 jako pozdně klasicistní stavba. V letech 1869–1904 tu byla správa mirošovských černouhelných dolů. Roku 1909 byla přestavěna podle projektu Bohuslava Ryšavého do podoby zámečku v neorenesančním stylu. Dnes úřadovna Policie ČR.

Srostlice dvou původně gotických domů v Dřevěné ulici východně od hlavního plzeňského náměstí. V jeden celek spojena koncem 17. století J. Augustonem. Od roku 1913 spojen s domem čp. 106 na náměstí (Národopisné museum).

Hrad založil pravděpodobně Heřman z Homberka z rozrodu Buziců, připomínaný v r. 1284. V zimě 1406/07 byl hrad dobyt královským vojskem jako potrestání za loupeže. V 70. letech 15. stol. je hrad popisován již jako pustý.

Zaniklý a patrně nedostavěný hrad na Babské skále nad obcí Pajzov. Znatelný nedokončený příkop, v zadní části jádra stopy po úpravách skalního povrchu. Bez písemných zmínek.

V lesíku u České Břízy se dochoval příkop po zaniklém dřevěném hradu. Písemnými prameny není hrádek přímo doložen. Jednalo se o malý šlechtický, dřevěný hrádek. Archeologické nálezy datují život na hradě do 2.poloviny 13.století.

Hradiště Koryta stávalo na úzké ostrožně obtočené řekou Střelou severovýchodně od stejnojmenné vsi. Archeologové je datují do pozdní doby bronzové a dochoval se z něj pouze zbytek mohutného valu. Lokalitu zkoumali v 80. letech manželé Baštovi.

Jezírko (slabý roztok kyseliny sírové) vzniklo zatopením bývalého lomu, kde se přibližně od r. 1578 těžila břidlice, používaná k výrobě kamence (bělidlo) a léčiv, v l. 1807–1896 k výrobě kyseliny sírové – svého času byla hromnická výroba jedinou na světě. Od r. 1975 je jezírko přírodní památkou ČR.

Měšťanský barokní právovárečný dům z roku 1730, zvaný nejdříve Jakšovský, později Falkův dům. Později v něm sídlila hospodářská správa Šternberského panství. Roku 1849 postihl dům požár. V 80. letech 20. století zde byly instalovány sbírky muzea, které zde, spolu s informačním centrem, sídlí dodnes.

Tvrziště z druhé poloviny 13. století nedaleko Rokycan. Půl kilometru na sever od tvrze jsou patrné stopy po zaniklé vesnici. V roce 1601 jsou tvrz i vesnice uváděny jako pusté.

Zámek postaven v polovině 16. stol. na místě zpustlé tvrze. Během třicetileté války vypálen. V 2. polovině 18. stol. částečně opraven. Na stavbě pravděpodobně pracovali italští a francoužští mistři.

Zřícenina letohrádku založeného po roce 1750 Janem Šternberkem. Původně to byla přízemní budova obdélníkového tvaru. Od roku 1839 byl letohrádek už jen ruinou a dodnes se dochovaly pouze dvě obvodové zdi.