Turistické cíle v okolí obce Roupov

Barokní zámek byl postaven kolem r. 1723 Annou Dorotou z Šindingeru. Zámek má hranolovitou risalitovou věž na jižní straně, v níž se nachází kaple s freskami plzeňského malíře Fr. J. Luxe. Dnes je zámek v soukromém vlastnictví a není přístupný.

Tvrz založena snad pány ze Štěpánovic v polovině 14. stol. Mezi pozdějšími majiteli jsou Jan Steblenec z Drachkova či Chlumčanští z Přestavlk. R. 1545 tvrz připomínána jako pustá. V 17. stol. v majetku Švihova, r. 1730 přestavena na sýpku.

Pozdně gotický vodní hrad Půty Švihlovského z Rýzmberka, budovaný zřejmě podle plánů Benedikta Rejta. Po třicetileté válce již neobýván, změněn na sýpku, v 19. stol. opuštěn. Po r. 1950 postupně opravován.

Tvrz vybudována majiteli Kokšína v 15. stol. jako pohodlnější sídlo. Písemně potvrzena až r. 1510. Po roce 1800 přestavěna na pivovar a koncem 19. stol. na rodinné domky. Po roce 1918 při úpravách po požáru některé části zbořeny.

Synagoga neznámého stáří stávala do 50. let 20. století v sousedství dnešního domu čp. 107. Ten byl sídlem rabína a od 2. poloviny 18. století do r. 1905 i židovské školy – cheder.

Zámek nechal postavit po r. 1713 František Albrecht Hrobčický. Budova je kvalitní ukázkou barokní architektury a panského sídla nižší šlechty. Po r. 1945 zámek v majetku zemědělského družstva, dnes v soukromých rukou.

Vznik tvrze je kladen do 14. stol. snad za Stojmíra z Trubce. Při prodeji statku r. 1548 je tvrz připomínána již jako pustá. Dodnes zachováno tvrziště 37 x 36 m chráněné ze třech stran zachovalým valem s příkopem a ojedinělé zbytky hradební zdi.

Roubená chalupa s částečně zachovaným vnitřním zařízením z II. poloviny 16. století.

Zámek byl vystavěn na místě starší dřevěné tvrze koncem 16. stol. Janem Bořeněm. V roce 1945 byl zámek znárodněn a využíván místním zemědělským družstvem. Po roce 1989 jej v restituci získala rodina posledních majitelů.

Tvrz poprvé připomínána v r. 1379 jako sídlo vladyky Oldřicha. Snad v 15. stol. statek připojen ke Štěpánovicům a ves i tvrz zanikají. Podoba tvrze je neznámá, dodnes dochováno v terénu dobře patrné okrouhlé tvrziště.

Na vrchu Křemel naleznete 2,5m vysokou vyhlídkovou plošinu nazývanou výhledna a ocelový stožár mobilního operátora. Plošina s odpočívadlem byla instalována v r. 2012 v rámci společného projektu deseti obcí.

Pozůstatky tvrze a poplužního dvora z 15. stol. ve vsi poblíž Kolovče (Domažlice). Kromě chátrajících budov dvora různého stáří se zachovaly zbytky středověkého opevnění s nově opravenou nárožní baštou.