Turistické cíle v okolí obce Roupov

nebo vyberte

Roupov

Plzeňský kraj,  Plzeň-jih  (PJ)
Nalezeno celkem 125 záznamů, 4 / 11 stran, vyhledáno za 1.52 sec
 Komošín
hrad, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Plzeňský kraj, Dolany
Hrad poprvé připomínán jako pustý r. 1510, založen snad v 1. pol. 14. století. R. 1703 do zřícenin vestavěna kaple. Areál dnes zastavěn obytnými domy, dochovány zbytky zdí paláce, hradeb, valy a příkopy.
 kostel Nanebevzetí Panny Marie
461.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Plzeňský kraj, Němčice
Postavený na západním kraji vsi na místě původního gotického kostela (připomínán r. 1352). Starý kostel zbořený v r. 1834; nový, současný klasicistní kostel vysvěcen v r. 1837. Jednolodní stavba s lodí na obdélném půdoryse, k níž je na východě připojen užší oblý presbytář a na západě hranolová věž.
 kostel Nanebevzetí Panny Marie
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Přeštice
Dominantní kostel na výšině na jižním okraji města. Dle projektu K. I. Dienzenhofera z roku 1729 postaven 1745–75 (F. I. Preé, A. Lurago, A. Hafenecker). Úpravy F. Ohmann po požáru 1897–8, opravy 1926–34 a v 90. letech 20. stol.
 kostel Narození Panny Marie
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Osvračín
 kostel sv. Cyrila a Metoděje
443.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Řenče
Kostel byl postaven v letech 1869 – 1878 nákladem obce Františkem Kovaříkem z Přeštic. Autorem zdejších varhan z roku 1899 byl varhanář V. Schusser z Teplé.
 kostel sv. Jakuba Většího
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Předslav
Pův. raně gotický kostel byl postaven v 1. pol. 13. stol. (portál z let 1240-50), ač zmiňován až r. 1352. Pozdějšími přestavbami setřen gotický ráz - v l. 1611, 1724, 1767-68 a r. 1809 (přistavěna věž). R. 1989 zchátralý, postupně opravován v l. 1999 a 2005. V kostele barokní oltář z r. 1727.
 kostel sv. Jakuba Většího
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Staňkov
První zmínky o kostelu z 1. pol. 13. stol. Původně gotické kněžiště v 17. stol. upravováno. V letech 1987 až 1991 kostel opravován a pod zvonicovým patrem věže objevena kamenná ostění gotických oken, dnes již bohužel osekaná a překrytá omítkou.
 kostel sv. Jakuba Většího
454.0 m. n.m.
Prusíny
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Nebílovy
Kostel sv. Jakuba Většího na Prusínách je doložen od r. 1366. V r. 1722 byl barokně přestavěn Fr. Max. Kaňkou na základě závěti hraběte Adama Jindřicha ze Steinau, majitele Nebílov, který je tu pohřben. Z pův. stavby pochází především věž se zvony, vnitřní vybavení převážně z 1. poloviny 18. stol.
 kostel sv. Jana Evangelisty
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Švihov
Kostel sv. Jana se špitálem zmiňován roku 1342. Kolem roku 1504 přestaven Půtou Švihovským. Roku 1770 opraven a nově vybaven. V roce 1788 zrušen, prodán měšťanu Tomáši Maršálkovi a přeměněn na obytný dům. Budova dodnes slouží k bydlení, přes četné adaptace si uchovala cenné fragmenty gotické stavby.
 kostel sv. Jana Křtitele
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Chudenice
Původní gotický kostel byl postaven ve 2.pol. 14.st., později barokně přestavěn. V 16.st. přistavěna sakristie a v 17.st. věž. K posledním úpravám došlo počátkem 19. st. Historie kostela je spojena s rodem Černínů z Chudenic. Rod Černínů je spojován s počátkem obce ve 12. st. a žil zde do r. 1945.
 kostel sv. Jana Křtitele
396.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Lštění
Kostel sv. Jana Křtitele ve Lštění je gotického původu ze 14. stol., do současné podoby upraven v 18. a 19. stol. Nyní filiální ve farnosti Koloveč s pravidelnými bohoslužbami. Stavba není památkově chráněna.
 kostel sv. Jiljí
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Švihov
Původně tribunový kostel patřil k první tvrzi ve Švihově, doložené ve 12. stol. Ve 2. pol. 13. stol. přistavěna jižní loď, v polovině 14. století nahrazena apsida presbytářem. V 16. stol. přistavena severní a na přel. 17. stol. jižní předsíň. Přestavba v 18. stol. podstatně změnila ráz stavby.