Kostel byl postaven ve 14. stol., prvně se zmiňuje r. 1352. R. 1726 byly přistavěny boční kaple, sakristie a oratoř. V l. 1776-77 byl barokně přestavěn (stav. Antonín Barth). V l. 1903-04 prošel kostel celkovou opravou, kdy byla mj. klenba vyzdobena freskami (K. Thér, O. Ottmar). R. 1963 opravován.
Původně gotický kostel z 2. poloviny 13. stol. byl pro hraběte Morzina důkladně barokně přestavěn roku 1722 Jakubem Augustonem. Z původní stavby se dochovaly obvodové zdi lodi a snad spodní část věže. Bohaté soudobé vnitřní zařízení, součástí areálu i fara a socha sv. Jana Nepomuckého.
Původní gotický kostel ze 2. poloviny 14. stol. byl v polovině 18. stol. přestavěn za účasti architekta F.I. Préea. Kostel má velice zajímavě řešené západní průčelí s konvexně konkávním zvlněním.
Kostel se připomíná r. 1230, kdy opat Kladrubský koupil Přeštice s 10 farami a také kostelem sv. Prokopa. V husitském obd. byl kostel silně poničen. V 1. pol. 17. stol. byla přistavěna sakristie a portál na severní straně presbytáře. R. 1719 byl kostel opravován. Dnes slouží jako hřbitovní kostel.
Farní kostel sv. Václava je na tomto místě připomínán již na konci 14. století. V roce 1744 byla několikrát přestavovaná stavba zničena požárem. Zbylé obvodové zdi byly využity k výstavbě nového, barokního kostela, vysvěceného roku 1746. Kolem kostela byl až do roku 1784 původní městský hřbitov.
Dnešní barokní kostel sv. Víta v Dobřanech byl postaven v letech 1727 – 1734 na místě původního kostela z materiálu získaného z původní stavby. Kostel je naproti kostelu sv. Mikuláše při severozápadním okraji náměstí.
věž - rozhledna, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Řenče
Železná rozhledna (35 m, 584 m n. m.) je již třetí rozhlednou na vrchu Kožich. R. 1865 zde byla postavena první dřevěná vyhlídka (4 m) s výškovým bodem, r. 1934 nová triangulační stanice (23 m) s vyhl. plošinou. R. 2007 zde byl postaven vysílač mobilního operátora, který slouží také jako rozhledna.
tvrz, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Křenice
Na místě dnešní tvrze stála tvrz starší, postavená ve 13. stol. Byla v majetku Drslaviců, později Chotěšovského kláštera. Od pol. 16. stol. byl majitelem Jetřich Valečský z Vřesovic. Vřesovci postavili v 16. stol. novou tvrz. Koncem 17. stol. v majetku J. H. Černína. V 18. stol. přestavěna na sýpku.
věž - rozhledna, zachovalý, v návštěvních hodinách, Plzeňský kraj, Chotěšov
Vyhlídková věž (487 m n. m.) byla přistavěna k již stojícímu kostelu. Na místě stával pův. poutní kostel z r. 1755. R. 1782 byl zbourán a r. 1862 byl postaven nový. R. 1932 byla přistavena vyhlídková věž. V l. 1967–95 součástí vojenského prostoru. R. 2004 byla věž po opravě otevřena pro veřejnost.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Koloveč
Honosná vila s přilehlým hospodářským dvorem byla vybudována někdy po roce 1874, kdy zdejší pozemky koupil statkář Adolf Bollman z Halberstadtu. Vilu dal postavit Adolfův syn Robert. Jeho synovi Adolfovi byla zestátněna r. 1945. Hospodářské objekty chátrají, vila je patrně rekreačně využívána.
hrad, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Plzeňský kraj, Staňkov
Lacembok vznikl jako opevněné sídlo pravděpodobně v druhé polovině 13. století. Nejdříve byl dřevěný, zakladatelem kamenného hradu byl zřejmě rytíř Vojslav z Krchleb. Hrádek zanikl mohutným požárem při dobývání sídla husitskými vojsky.
Renesanční zámeček byl původně tvrzí, kterou její majitel Humprecht Czernin nechal na konci 16. stol. přestavět. Zámek Chudenice má ve střední Evropě historický primát, neboť byl v majetku Czerninů více než 700 let, aniž by ho prodali, zastavili atp.
Květkovice
