Turistické cíle v okolí obce Milínov

Kovová vyhlídková věž elegantního tvaru ve tvaru válce o výšce 28 m se 142 schody, jehož plášť se rozšiřuje směrem k základně, vybudována na vrchu Kotel u Rokycan v letech 2013-2014 podle návrhu Bc. Evy Králové a projektu Ing. Václava Hatlmana. Od května 2014 volně přístupná.

Zámek postavený J. V. Czerninem z Chudenic koncem 18. st. Sloužil převážně jako letní lovecké sídlo. V přízemí je vybaven bazénem. Vzácná je výbava interiérů a soch. Výzdoba pochází z dílny Ignáce Platzera. Zachováno zámecké divadlo.

Železná rozhledna (35 m, 584 m n. m.) je již třetí rozhlednou na vrchu Kožich. R. 1865 zde byla postavena první dřevěná vyhlídka (4 m) s výškovým bodem, r. 1934 nová triangulační stanice (23 m) s vyhl. plošinou. R. 2007 zde byl postaven vysílač mobilního operátora, který slouží také jako rozhledna.

Křížová cesta spojující původně dvě kapličky – kapli Panny Marie Bolestné z roku 1768 a novorománskou kapli z roku 1857 na vrcholu kopce Kalvárie. Mezi dolní a horní kaplí byla vybudována křížová cesta s 13 kamennými sloupky a obrazy představujícím 13 zastavení Ježíše Krista.

Tvrz postavená ve 2. polovině 14. století, nazývaná zřejmě po své nedoložené majitelce. Doloženi držitelé z řad plzeňských měšťanů, zmínky o ní mizí ke konci 15. století. První zpráva o tvrzi, už jako o Kunčině Hrádku, je z r. 1385, kdy byla v držení Vacheka z Hrádku.

Dům je uváděn jako mlýn r. 1463, kdy patřil Vaňkovi mlynáři „pod brankú“. V letech 1620-21 jej vyplenila Mansfeldova vojska. Po roce 1679 získal barokní podobu. V roce 1874 byl přestavěn na pozdně klasicistní parostrojní mlýn. Od r. 1896 tiskárna Zápotočný. Od r. 1994 je dům nevyužívaný a chátrá.

Druhá lázeňská budova v Letinách byla dlouho mylně považována za letinské panské sídlo. Postavena v l. 1796-99, později sloužila jako hostinec s ubytováním, po roce 1948 jako kuchyň s jídelnou pavilonu Labe. Zbořena r. 1988.

Skalní obraz sv. Vojtěcha podle pověsti připomíná událost z r. 992. Středověký obraz byl nově nahrazen r. 1942 a restaurován r. 2009. V r. 2010 byla skála s obrazem opatřena dřevěnou stříškou a v okolí zřízeno turistické odpočívadlo.

Zřícenina hradu založeného Heřmanem z Litic zřejmě v letech 1367–77 na místě pravěkého sídliště. R. 1397 dobyt královským vojskem. Zanikl po čtyřměsíčním obléhání Habarta Maršíka z Hrádku a Lopaty husitskými vojsky v letech 1432–33.

Sloup s replikou gotické Madony Plzeňské postaven po skončení moru 1680. Kamenické práce provedl Jan Mejzlík. sochy sv. Václava, Bartoloměje, Rocha, Floriána a Rosalie r. 1714 doplněny sochami sv. Františka Xaverského, Barbory a Petra z Alkantary

Mariánský sloup vytvořil r. 1770 plzeňský sochař Václav Boura. Jde o pozdně barokní, či rokokové dílo. Kolem sloupu stojí 9 soch: sv. Marciana, sv. Roch, sv. Barbora, sv. Jan Křtitel, sv. Jan z Mathy, sv. Kateřina, sv. Vojtěch, sv. Michal a sv. Florián. Sloup je završen sochou P. Marie s Ježíškem.

Trojlodní basilikální prodejní objekt, postavený koncem 14. století mezi dva pásy plzeňského opevnění. Poprvé připomínán 1392, dnešní vzhled po novogotické úpravě. Od roku 1971 galerie.