Turistické cíle v okolí obce Milínov

Přízemní trojlodní klasicistní stavba od neznámého autora s dominantním trojúhelníkovým štítem a původními dveřmi pochází z doby okolo r. 1800. Krámky v objektu fungovaly do II. světové války, poté začal objekt postupně pustnout. Rekonstrukcí na moderní komerční prostory prošla budova po roce 1991.

Meditační zahrada s Památníkem obětem zla v plzeňských Doudlevcích vznikla v letech 1961-1991 z někdejšího ovocného sadu politického vězně Luboše Hrušky. V r. 1995 doplněna o kapli sv. Maxmiliána Kolbeho. Od té doby zároveň ve správě biskupství plzeňského a zpřístupněna veřejnosti.

Areál právovárečného (měšťanského) pivovaru čp.146/II vybudovala na samém počátku 20. století místní stavební firma Bohuslava Ryšavého. 17.12. 1901 zde byla uvařena první várka. Výrobní kapacita pivovaru byla 3000 hl/rok. V r. 1927 zde byla ukončena výroba a areál slouží od té doby jako sklady.

Sporé zbytky gotického opevnění ve východní části historického centra Plzně. Pocházejí z konce 13. století, několikrát byly upravovány. Přežily demolici většiny hradebního okruhu v polovině 19. století.

První opevnění Rokycan je z let 1293-1295, r. 1399 doloženo kamenné opevnění města s baštami a vodním příkopem. Doloženy 4 brány a 2 branky. Hradby několikrát poničeny v letech 1421, 1619 a 1639. Od 18. století ustupují výstavbě města. Dnes dochováno torzo u kostela.

Zámek, pův. renesanční tvrz z konce 16. stol. přestavěná v l. 1719-1723 za Jana Antonína Vratislava z Mitrovic (arch. Jakub Auguston ml.) na barokní zámek. Po 2. světové válce zestátněn, po r. 1990 vrácen dceři býv. majitele Haně Ludikarové. Po rekonstrukci je část zámku přístupná veřejnosti.

Hradiště na ostrožně nad Mítovským potokem s doklady o osídlení z doby bronzové, ve 14. století zde stával hrad. Pozůstatky hradiště dnes již zničeny těžební činností. Nacházejí se zde jen terénní nerovnosti po středověkém hradu. Dochovány zbytky příkopů a zřejmě část sklepení.

Vodní mlýn se zachovalým mlýnským zařízením. Byl založen r. 1680. R. 1926 se zde přestalo mlít a od r. 1953 je chráněn státem jako památka. Roubená patrová budova s pavlačí je cennou ukázkou lidové architektury. Mlýn není přístupný.

Jediná stojící budova v mlýnském areálu pod hradem Lopatou je pila z přelomu 20. stol., navazuje na pozůstatky staršího dřevařského areálu zaniklého asi před 50 lety. Zbytky úzkokolejky, mostů, náhonů, rybníka, jezu a dalších vodohospodářských objektů.

Dům čp.12/III je připomínán jako mlýn v 16.století, a to roku 1581, kdy jej vlastnila paní Muchková z Počernic. Vnitřní dispozice pocházejí z počátku 17. století. Vnější podobu budově přinesla barokní přestavba v 18.století. Roku 1897 byl mlýn upraven na továrnu na výrobu železářského zboží.

Dobře dochované rozlehlé tvrziště ze 14. století a zbytky zaniklé vesnice v lese nedaleko Rokycan. Ves i tvrz zanikly – dle archeologického průzkumu – v 15. století požárem.

Rozhledna zprovozněná 31.3.2003. Patří do řady rozhleden vystavěných jako telekomunikační věž, které současně plní funkci i rozhledny. Jedná se o klasickou vysílací věž s kovovou konstrukcí. Výhlídka je ve výšce 25,5 m od paty rozhledny.