Turistické cíle v okolí obce Milínov

Barokní farní kostel je přestavbou gotické svatyně ze 14. st. či novostavbou, která ji v l. 1760-67 nahradila. Stavbu inicioval hrabě Prokop Krakowský z Kolowrat. Při přestavbě r. 1845 umístěno do průčelí 6 soch českých patronů od E. Maxe. U kostela zřízena r. 1833 rodová hrobka Kolowratů a Pálffyů.

Mohutná barokní stavba z první poloviny 18. stol. vznikla pravděpodobně dostavbou kaple, ke které byla přistavěna loď s hranolovou věží. V souvislosti se stavbou je zmiňován i G. Santini.

Románsko-gotický kostel s řadou pozdějších úprav na ostrohu nad soutokem Mže a Úslavy ve východní části Plzně. Pravděpodobně mylně ztotožňován s nedoloženým klášterním založením sv. Vojtěcha roku 992.

Původně barokní kaple z r. 1693 byla r. 1701 rozšířena na trojlodní kostel s trojboce uzavřeným presbytářem a hranolovou věží. Dali jej vystavět Vratislavové z Mitrovic po koupi mirošovského panství v r. 1616. Byl několikrát opravován, zásadní úprava r. 1893. Kostel je památkově chráněn.

Barokní kostel sv. Martina ve Chválenicích patří k vrcholným dílům pražského architekta K. I. Dienzenhofera. Stojí na místě zchátralé stavby doložené od r. 1352. Byl významně vybaven v 19. stol. a pak v letech 2. světové války. Nyní filiální ve farnosti Starý Plzenec.

Gotický kostel sv. Matěje prvně připomínán r. 1356 jako farní. Barokně upraven v 18. stol. za Henigarů, kteří též r. 1796 připojili k závěru kostela pozdně barokní pohřební kapli sv. Kříže. Věž o výšce 36 m přistavěna r. 1859, věžní hodiny z r. 1911. Exteriér opraven v letech 1999-2001.

Kostel stojící severozápadně od zámku na vrchu Kamýk, postavený nákladem Maurice Chanovského z Dlouhé Vsi v roce 1575. V roce 1906 – 1907 vyzdoben znaky maltézských velkopřevorů.

Kostel sv. Mikuláše gotického původu doložen od r. 1371, upravován v 18. a 19. stol., celkově opravován v r. 1933 a v letech 1992-1995. Při úmyslně založeném požáru r. 1953 zničen barokní hlavní oltář z r. 1719. Nyní filiální kostel ve farnosti Blovice.

Kostel postavený nad pravým břehem Radbuzy plzeňským měšťanem Vítem Malířem roku 1406 sloužil od počátku 15. století jako hřbitovní. Bývalé chudinské pohřebiště se od 19. století stalo tzv. plzeňským Slavínem s hroby významných občanů města.

Původně gotický kostel byl po požáru v roce 1620 zbarokizován, věž na západě z roku 1704. Jednolodní, se sklenutým presbytářem a sakristií.