Turistické cíle v okolí obce Hory

Ocelová rozhledna (50 m, 835 m n. m.) byla postavena na místě pův. kamenné Kempfovy rozhledny (10 m), která zde stávala v l. 1932–81 (v 2. pol. 20. stol. zchátrala, stržena). Nová rozhledna byla postavena r. 2008 ve spolupráci spolku Krudum o.p.s. a společností Loketské městské lesy a Český Telecom.

Krytý most přes Ohři byl postaven r. 1364 původně jako celodřevěný. Několikrát vyhořel a byl poničen při válkách nebo povodní. V l. 1753 a 1768 byly dřevěné pilíře nahrazeny kamennými. Poté byl most opakovaně opravován. R. 1986 zcela shořel, v l. 2001–2003 byl znovu postaven v původní podobě.

První zmínka o vsi je z roku 1273 v listině kláštera v Doksech. V průběhu 14. století na kopci nad vsí vznikla tvrz. V roce 1437 drží ves a tvrz Hildebrant Preysner. Za majitele Petra ze Šternberka byla v roce 1450 dobyta Mikulášem Hasištejnem z Lobkovic a pravděpodobně zanikla.

První zmínka o vsi je z r. 1273 v listině kláštera v Doksech. Od konce 15. stol. vlastní ves rod Haslauerů z Hozlau, kteří zde založili ren. tvrz a jsou zde připomínáni ve 20. l. 17. stol. Poslední zmínky o ml. tvrzi jsou z poč. 18. stol. Dnes ne moc výrazné tvrziště, na jehož temeni stojí čp. 52.

Tvrz rytířů z Lipnice ze 14. stol., v 16. stol. v majetku Vorreiterů a Fictumů. Od r. 1644 v držbě Nosticů, kteří ji přestavěli na zámek. R. 1719 jej získalo město Loket, r. 1815 prodán J. D. Starckovi. R. 1835 zbořen či přestavěn na pivovar. Zámek a obec zanikly v 70. letech 20. století.

Gotický královský hrad založen ve 13. stol. na místě starší románské stavby, rozšířen v době Václava IV. a v 16. stol. upraven. V 19. stol. částečně rozbořen, zřízena věznice. Od r. 1898 je zde městské muzeum.

Městská památková reservace v Lokti byla vyhlášena 1950, obnovena 1979. Ani to nezabránilo rozsáhlým demolicím v samém centru města. Po roce 1990 proběhla rozsáhlá obnova domovního fondu i hlavních dominant (viz samostatná hesla).

Kaple zvaná Malá vznikla před polovinou 19. století na rozcestí v půli cesty mezi Činovem a Žalmanovem. Jednalo se o jednoduchou kamennou kapli, která patřila, podobně jako nedaleká kaple Panny Marie, k usedlosti čp. 7 Josefa Grunda. Po odsunu německého obyvatelstva chátrala až zcela zanikla.

Raně barokní sloup, postavený roku 1685 jako poděkování za odvrácení morové epidemie (1680) a k uctění císaře Leopolda I. a ostrovské vrchnosti Julia Františka vévody Sasko-Lauenburského. Vysoký válcový sloup na hranolovém podstavci, obklopeném schodištěm a balustrádou nese dnes kopii původní sochy.

Bečovský mariánský sloup byl postaven roku 1680 nákladem Jana Adama z Questenbergu. Opraven 1891 a 1994–5, kdy byla původní socha přenesena do zámku a nahrazena kopií.

Sloup z r. 1701 od chebského kameníka Viléma Felsnera se sochami sv. Jakuba Většího, Antonína Paduánského, Floriána a Jana Nepomuckého. Barokní socha P. Marie byla v 50. letech poškozena a nebyla obnovena. V l. 1995–6 sloup restaurován studenty AVU Praha. Zničená socha P. Marie nahrazena kopií.

Mauzoleum pravoslavných obětí 1. světové války z místního zajateckého tábora pro Srby, Rusy a Italy bylo vybudováno v letech 1925-1928 z iniciativy tehdejší jugoslávské vlády z bývalé vodárny nad jižním okrajem Jindřichovic podle návrhu ruského architekta V. A. Brandta.