Turistické cíle v okolí obce Hory

Pozůstatky hrádku Plikenštejna uprostřed Slavkovského lesa na skále nad Lobezským potokem. Založen zřejmě počátkem 14. století, zanikl během 15. století. Jediným fyzickým pozůstatkem hrádku otvor na vrcholu hradní skály, jenž sloužil nejspíš k ukotvení plošiny, na které sídlo stálo.

Zbytky někdejší bečovské šibenice na Šibeničním vrchu nad městem. Používala se od počátku 15. století do roku 1765, v 16. stol. zřejmě upravena.

Pravoslavný kostel v rusko-byzantském slohu byl postaven v l. 1893-98, stavitel Gustav Wiedermann. Za 1. sv. války zrekvírovaná zvonkohra, za 2. sv. války sloužil jako sklad. Obnoven ve 2 pol. 20. stol. Bohatě zdobená stavba s kopulí, v interiéru dřevěný ikonostas s malbami světců od malíře Tjurina.

Barokní bečovská radnice postavená po roce 1760 J. Moikem a N. Heydlem na místě starší stavby. Zadní část ubourána 1851 při stavbě okresního soudu, oprava 1898 a v 90. letech 20. století.

Barokní budova z let 1682–96 (Abraham Leuthner) byla rozšířena o novogotický dům čp. 2. Krajskému úřadu sloužil od roku 1835 sousední klasicistní objekt čp. 3. Dnes všechny slouží městské správě a knihovně.

Tržní hala z poloviny 14. století byla přestavěna na radnici asi 200 let poté. Úpravy po požárech v letech 1567, 1734, 1795 a 1866 jí daly dnešní podobu, ve které se kombinují slohové znaky gotiky, renesance i novogotiky. Po rekonstrukci v letech 1994–97 slouží jako prostor pro obřady a výstavy.

Jednopatrová renesanční budova, postavena kolem roku 1540. Po požáru ve 30. letech 17. století byla přestavěna do dnešní podoby. Tehdy zde byl i městský šenk a archiv. Jako radnice sloužila do 50. let 20. století, poté zde sídlila společnost Sokolovská uhelná. Ta budovu v roce 1995 zrekonstruovala.

Sedmipatrová věž sloužila jako třídírna uranové rudy v komunistickém pracovním táboře Vykmanov II. Kvůli množství úmrtí a také kvůli rudé barvě cihel, ze kterých je věž postavena, byla vězni přezdívána jako Rudá věž smrti. Od r. 2008 národní kulturní památka, od r. 2019 součást památky UNESCO.

Původně Sadová kolonáda spojovala Blanenský pavilon z konce 19. stol. a Sadový pramen. V r. 1996 došlo k demolici Blanenského pavilonu a zachovala se jen část litinové kolonády. Patří k ní pramen Svobody (č.11), Sadový (č.12) a Hadí (č.15).

Barokní zámek s pivovarem postaven v 2. pol. 17. stol. Po r. 1690 připojen k ostrovskému panství sasko-lauenburských markrabat. Kolem r. 1920 zámek rozšířen o nové křídlo. V současnosti v soukromém majetku, nevyužívaný a nepřístupný, od požáru r. 2012 zámek chátrá.

Betonový obloukový most z let 1934–5 (Ing. arch. Adolf Benš) přes údolí Ohře na západním konci starého města nahradil řetězový most, postavený 1834–6 (Ing. L. Wöllner). Proti svému předchůdci svým masivním zjevem negativně ovlivnil panorama města.