Turistické cíle v okolí obce Hory

U Jindřichovic byl r. 1915 zřízen pracovní tábor pro italské, ruské a srbské zajaté vojáky a zároveň hřbitov. Bylo tu pohřbeno přibližně 3850 zajatců. R. 1926 byly ostatky 2600 Srbů a několika Rusů přemístěny do pravoslavného mauzolea. Hřbitov po r. 1947 zpustl, místo pietně upraveno r. 2018.

Qustenberkové v l.1729–1730 přestavěli tvrz na zámek. Z projektu se uskutečnila jen stavba západního křídla s kaplí, severní a východní křídla jsou pozůstatky hosp.budov, které patřily k tvrzi. V současnosti je opuštěný a značně začíná chátrat.

Jelení pramen je pouze zdrojem kvalitní pitné vody s obsahem rozpuštěného kysličníku uhličitého a nemá žádné léčebné účinky. Zdrojem vody je zkušební vrt z roku 1993.

Skála s kovovou sochou kamzíka z roku 1851 od berlínského sochaře Augusta Kisse. Sochu zde nechal nainstalovat baron Lützov.

Jeskynní vyhlídka je výrazná žulová skála nad údolím Ohře mezi Loktem a Svatošskými skalami. Na jejím vrcholu je ploché skalisko s křížem a vrcholovou knížkou. Je odtud vyhlídka na plošinu Slavkovského lesa a meandr řeky Ohře. Nejlépe dostupná je neznačenou cestou od samoty Na Skalách (Vildenava).

Zámek byl postaven na základech starší tvrze r. 1672 J. Hartvíkem Nosticem. Ve druhé pol. 19. století byla původní raně barokní stavba přestavěna pseudogoticky. Nyní v něm sídlí Sokolovský okresní archiv.

Minerální pramen pojmenovaný Jindřichu (Heinrichu) Mattonim, který postavil v Kyselce velkou stáčírnu a vybudoval lázně, které po r. 1989 zchátraly. Pramen je volně přístupný.

Nejjižněji položený karlovarský pramen Štěpánka byl zachycen r. 1993 vrtem v hloubce 150 m. R. 1997 byl otevřen gloriet A. Kleina. Další pramen, Dorotčin, je především zdrojem plynu kysličníku uhličitého (45 l/min). Původně u něj stál lázeňský domeček, později zde byl postaven templ D. Kuronské.

Kašna – dílo berlínského sochaře von Uechtritze – vznikla roku 1898 u příležitosti 50. výročí nastoupení císaře Františka Josefa I. V 50. letech byla přemístěna do parku v místě čtvrti Butterscheibe, zničené při náletu v dubnu 1945, brzo však byla demontovány. Na náměstí se vrátila roku 1998.

Původně barokní hřbitovní kaple na starém městském hřbitově, postavená roku 1719. Pozdně barokně přestavěna v letech 1772–74 arciděkanem Karlem Müllerem. R. 1772 vyzdobena freskami Eliáše Dollhopffa. Vyhořela roku 1874. Rekonstruována v pol. 90. let 20. století. Dnes slouží pravoslavné církvi.

Obdélnou kapli s půlkruhovým kněžištěm dal v centru osady Stichlův Mlýn (Stichelmühle) r. 1851 postavit mlynář Johann Schöttner. Po odsunu německého obyvatelstva kaple zchátrala. Opravena byla v letech 2009-2011 péčí o.s. Andělská Hora. Slavnostní vysvěcení vykonal P. Josef Mixa 10. září 2011.

Kaple Panny Marie z doby před polovinou 19. století. Šlo o obdélnou kamennou kapli o rozměrech asi 2,5 x 2 metry, která patřila k usedlosti čp. 7 Josefa Grunda v Žalmanově. Po válce chátrala a byla pobořena. Dnes na místě najdeme pouze hromadu suti a půdorys kaple lze jen stěží rozeznat.